Stále častěji se na nás obracíte s dotazy na umělý odchov a vypouštění koroptve polní (Perdix perdix). Proto zde uvádíme důležité informace k této problematice, které vám doporučujeme si přečíst dříve než začnete stavět voliéry nebo shánět chovné párky.

Ptačí směrnice

Směrnice o ochraně volně žijících ptáků č. 79/409/EHS je základním legislativním nástrojem pro ochranu ptactva v zemích Evropské unie. Tato směrnice je promítnuta do národní legislativy každého členského státu.

Obecná ochrana ptactva

Ochrana volně žijících ptáků je na území České republiky zajištěna § 5a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“). Toto ustanovení zákona mimo jiné zakazuje jejich usmrcování, odchyt, ničení nebo odstraňování hnízd a vajec, sběr vajec ve volné přírodě, vyrušování ptáků ale i držení ptáků v zajetí, jejichž lov a odchyt jsou zakázány. Stejně tak je zakázáno jejich držení, chov a přeprava za účelem prodeje. Tyto zákazy se nevztahují na lov některých druhů ptáků v souladu s předpisy o myslivosti. Na druhy ptáků, kteří náleží mezi zvláště chráněné druhy živočichů dle § 48 zákona o ochraně přírody a krajiny, se vztahují také přísnější opatření (viz dále).

Vrabci polní a strnadi obecní © Jan Ševčík

Zvláštní ochrana druhů

Koroptev polní (Perdix perdix) patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Jsou to živočichové, kteří jsou ohrožení nebo vzácní, vědecky či kulturně velmi významní. Podle prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. náleží koroptev do kategorie ohrožený druh. Proto se na ni vztahuje § 50, § 52, § 54, § 55, § 56 a § 57 zákona o ochraně přírody a krajiny. Na držení, přepravu, umělý odchov, prodej a vypouštění koroptví do volné přírody je tedy zapotřebí mít kladně vyřízenou výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny (dle § 56 zákona).

Orgány ochrany přírody

Orgánem ochrany přírody se podle zákona o ochraně přírody a krajiny rozumí orgány (úřady), které vykonávají státní správu v ochraně přírody svěřenou tímto zákonem. V tomto smyslu jsou orgánem ochrany přírody obecní úřady, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, Česká inspekce životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí, újezdní úřady (vojenské újezdy) a Ministerstvo obrany. Každý z těchto orgánů ochrany přírody má své přesné pravomoce svěřené zákonem o ochraně přírody a krajiny. Koroptev polní (Perdix perdix) spadá do kompetence místně příslušného krajského úřadu (§ 77a). Na území národních parků a vojenských újezdů přebírají tuto pravomoc příslušné správy (§ 78, § 78a). Doporučujeme před podáním žádosti o výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny (§ 56) na odchov koroptve toto konzultovat – nejlépe osobně nebo telefonicky či přes e-mail – s příslušným pracovníkem, který má na starosti zvláště chráněné druhy živočichů.

Koroptev polní s mláďaty © Libor Votoček

Zákon o myslivosti

Podle § 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění, patří koroptev polní (Perdix perdix) mezi druhy zvěře, které jako zvláště chráněné nelze lovit. Protože je koroptev polní chráněna zákonem o ochraně přírody a krajiny, je nutné k jakémukoli zásahu do jejích populací (vč. odchytu, chovu a vypouštění do volné přírody) mít výjimku z tohoto zákona, jak bylo zmíněno výše.

Podmínky chovu

Základní podmínky chovu zvířat (tedy i koroptví) upravuje veterinární zákon č. 166/1999 Sb. a zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb., v platném znění. První zákon obsahuje hlavně požadavky na zdraví chovaných zvířat. To znamená chovat je způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav. Zákon mimo jiné stanovuje povinnost sledovat zdravotní stav zvířat, jakost podávané potravy a vody, ale i dodržování hygienických podmínek chovu. Druhý zákon upravuje podmínky chovu a veškeré zacházení a využívání zvířat tak, aby nedocházelo k jejich týrání ve všech jeho formách.

 Pestrá zemědělská krajina © archiv NSK

Vypouštění do volné přírody

Ačkoli sdílíme nadšení mnoha myslivců a ochránců přírody, kteří chtějí pomoci navrátit koroptve do naší přírody, musíme zdůraznit, že krajina musí být na tento krok nejdříve připravena. Pokud koroptve vypustíme do zemědělsky intenzivně využívané krajiny s dominujícími kulturami kukuřice a řepky, kde chybí dostatek úkrytů, slunných míst i hlavní zdroje potravy, budou zde hejnka živořit a nakonec uhynou hlady nebo se stanou obětí predátorů. Taková ochranářská snaha by zcela přišla v niveč. Začít bychom proto měli obnovou polních cest, mezí i remízků nebo tvorbou biopásů, a to na svých pozemcích (v rukou myslivců či ochranářů) nebo po domluvě na pozemcích obhospodařovaných zemědělci. Omezovat se nemusíme na jednotlivé akce v podobě obnovy jedné polní cesty nebo výsadby jednoho remízku. Lze provést užitečné úpravy krajiny v celých katastrech (viz komplexní pozemkové úpravy). Zároveň je vhodné výrazně snížit používání umělých hnojiv i pesticidů a upravit harmonogram a někdy také způsob polních a lučních prací. Až se díky tomu začne v krajině lépe dařit ostatním polním ptákům, můžeme začít uvažovat o návratu koroptve polní na původní biotopy.

Pro další dotazy (i k jiným ptačím druhům) a pro konkrétní případy nás kontaktujte nejlépe zanecháním vzkazu na e-mailu. Viz kontakty.

Petr Rejzek

statutární zástupce projektu