Tetřev hlušec / Hlucháň hôrny / Tetrao urogallus
Vzhled
Tetřev je největší z lesních kurů. Tetřeví kohout je statný pták, vážící i 5–6 kg. Kohouti jsou temně až do černa šedohnědí, s nahnědlými křídly. Na rameni mají bílou skvrnu a bíle skvrněná je také spodní strana těla, což je u mladých ptáků výraznější. Na bradě jsou černá pírka, nad okem červené kožní výrůstky, tzv. poušky. Slepička je celkově nenápadně hnědorezavá s červenými příčnými proužky. Má tedy vysloveně ochranné zbarvení.
Foto © Ivan Mikšík (www.natureblink.com)
Rozmnožování
Tok tetřeva začíná v březnu a končí v květnu. Samci začínají tokat na stromech, mají svěšená křídla a rozprostřený ocas. Později slétají na zem a pokračují v toku. Hnízdem je jen jamka v zemi s trochou stébel, listí, jehličí nebo větviček, mnohdy u kmene stromu, hromady klestí, vývratu nebo u keře. Naši tetřevi začínají hnízdit v dubnu. Úplná snůška obsahuje 6 až 10 okrově žlutých, hnědě skvrnitých vajec. Samice na ně zasedne po snesení posledního vejce a vysezuje je po dobu 26 až 28 dní. Mláďata jsou zprvu velmi choulostivá: vadí jim vlhko, chlad i nedostatek potravy. V 8 až 9 dnech se už pokoušejí vzlétnout, ve 30 až 40 dnech jsou plně opeřena.
Potrava
Potravou tetřeva jsou převážně pupeny, výhonky, jehličí a bobule, v menší míře i hmyz. Například borůvka tvoří podstatnou součást letní a podzimní potravy tetřevů. Larvy a kukly mravenců jsou zásadní složkou potravy mláďat brzy po vylíhnutí. Dospělí ptáci pojídají drobné kaménky, které jim slouží k rozemílání rostlinné potravy ve svalnatém žaludku. Odborně těmto drobným kaménkům říkámé gastrolity.
Hlas
Samci tetřevů se při toku ozývají „vrzáním“, „klepáním“, „vylousknutím“ a „broušením“. Ukázku hlasu naleznete na webu Švýcarského ornitologického institutu. V době toku se tetřevi oprošťují od své přirozené plachosti a opatrnosti, s čímž souvisí rozličná úsloví, např. „toká jako tetřev“ či „hluchý jako tetřev“. Úsloví vyjadřují stav zamilovaných, kteří nevidí a neslyší, co se kolem nich děje. A opravdu při jedné části toku má tetřeví kohout otevřený zobák, oči přivřené a konce dolní čelisti přitlačené k prostoru bubínků, takže asi po tři vteřiny je hluchý.
Prostředí
Tetřev obývá komplexy horských jehličnatých (hlavně smrkových), někdy i smíšených lesů se světlinami, rašeliništi, obvykle v nadmořské výšce nad 800 až 1300 m. Důležitá je přítomnost bobulonosných rostlin a mravenišť. Vhodnými stanovišti pro tetřeva jsou rozsáhlé, rozvolněné, staré smrkové porosty s bohatým zmlazením. Členité bylinné patro je důležité z hlediska mikroklimatického i potravního. Důležitá je také dostupnost vody, přítomnost míst vhodných pro popeliště či dostupnost gastrolitů.
Populace v ČR
V letech 1973–1977 bylo na území ČR zaznamenáno 530–700 samců, zatímco v letech 1985–1989 jen 100–150 samců. Tento prudký úbytek byl příčinou zařazení tetřeva hlušce mezi druhy kriticky ohrožené. A protože úbytek pokračoval k současnému stavu 150–200 jedinců (z nich naprostá většina, 150–190 kusů, na Šumavě), je toto zařazení zcela oprávněné.
Význam druhu
Tetřev je lokálně významný primární a sekundární konzument rostlinných částí a bezobratlých živočichů v antropogenně méně narušených lesních ekosystémech většího rozsahu. Jedná se o myslivecky významného trofejového ptáka a kulturně význačný druh.
Foto © Petr Šaj (www.birdphoto.cz)
Ohrožení
V minulosti byl jedním z hlavních důvodů úbytku tetřevů lov, který se zaměřoval na silné elitní kohouty. V současnosti je příčinou kritické ohroženosti tetřeva hlušce změna skladby lesů. S vývojem lesního hospodaření postupně ubývalo bylinného a křovinného patra, které je nejen pro tetřevy nepostradatelné. Vzhledem k neustálému zmenšování životního prostoru je také pryč klid hlubokých lesů.
Výskyt ve světě
Domovem tetřeva jsou rozsáhlé lesy Dálného severu: severní Evropy, Ruska i Sibiře. Je to euroasijský druh, jehož jádro rozšíření v Evropě je v severních zemích a směrem na jih se stává výskyt ostrůvkovitý.
Literatura
Bufka L. 1999. Vzácní obyvatelé Šumavy, Tetřevovití. Správa NP a CHKO Šumava. Osvětový leták.
Český rozhlas. Tetřev hlušec. [online]. [citováno 14. 3. 2012]. Dostupné z WWW: <http://www.rozhlas.cz/hlas/hrabavi/_zprava/tetrev-hlusec--25367>.
Hanzák J, Hudec K. 1963. Světem zvířat, II. díl, 1. část, Ptáci. Albatros, Praha. 498 s. s. 336–338.
Plesník J, Hanzal V, Brejšková L (eds). 2003. Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Obratlovci. Příroda 22, AOPK, Praha. 184 s. ISBN 80-86064-33-6. Dostupný z WWW: <http://portal.nature.cz/publik_syst/files/RL_OP22_obrat.pdf>
Sedláček K (ed). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR 1, Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. 176 s. ISBN 80-209-0036-5. s. 73–74.
Michal Zedek
odborný zástupce projektu
