Se zájmem a nostalgií jsem si přečetl článek "Adoptuj koroptev" v Myslivosti 2/2017 a přečetl i informace na těchto stránkách. Po více než 30 letech myslivecké praxe nevím zda se smát, či plakat. Pamatuji odchyt koroptví pro účely zimního komorování nebo exportu, budování koroptvích bud při zimním přikrmování, umělý odchov a vypouštění do přírody různými způsoby ve snaze zvýšit a zachovat kmenové stavy koroptví zvěře. Dnes v naší honitbě koroptve neexistují - to je k pláči. Příčina tohoto stavu je jasná: způsoby současného hospodaření na půdě. Snad trochu optimistické je, že existuje skupina lidí, kteří dělají něco pro změnu tohoto stavu a sjednotili se v projektu Čiřikání. Ale dokud nebude subjektům hospodařícím na půdě ze zákona daná zodpovědnost za zachování kmenových stavů zvěře, jde, obávám se, o práci sysifovskou. I přes to držím palce a pošlu nějaký příspěvek.

Skoro 40 let jsem pracoval v zemědělství , jako zootechnik , přez 20 let jsem měl i svoji malou farmičku. Za toto období se moc změnilo. Na sušku obilí chodili myslivci pro smetky a plevy, postupem to ustalo. Ze začátku jsem cestou po loukách a pastvinách nacházel různá příkrmová místa , dnes mnohá zmizela, dříve mě myslivci upozornovala na různá příkrmiště dnes nic . Před 4 roky bylo vypuštěno převeliké stádo danků z farmového chovu a co se stalo - nemohli se střílet - neměli naušnice , čtyři roky trvalo než se s tím doopravdy ve větším začlo. Není to tedy jen o zemědělcích.Naopak sedláci a vlci v dančí kauze sehráli tu pozitivní roli.

I přesto , že mne myslivci to rozmlouvali , postupně připravuji své okolí , aby se u nás koroptvičkám líbilo.Minulé roky jsem si užil v nemocnici , kvuli ochraně danků vypuštěných z farmového chovu , kteří mi likvidovali oplůtky pastvin , a tak když jsem se začal pohybovat a zjistil jsem , že to malé hejnko už v našem údolíčku není , rozhodl jsem se ,že se musí vrátit . A proto jsem letos začal experimentovat s květnatou loukou , také proto pastviny budu na jaře přisívat jetelem , zkvalitnuji remízky aby se tam koroptvičkám líbilo.A tak si myslím, že tak asi za dva roky bych se mohl začít usilovat o návrat koroptviček do okolí. Broučků bude dost , porostu kam se schovat také ,a na pastvinách by mě měl začít chránit stádo pastevecký pes, což by alespon trošku mělo odradit predátory.

Pokud vše postupuje pod heslem "Vše pro člověka", pak není šance na alespoň udržitelný návrat. Zemědělci pokračují stále likvidačními způsoby, lovci stále touží po střelbě do živého a samotný pán tvorstva řádí v krajině jen pro vlastní zábavu. Navíc, jak je u nás obvyklé, se nám rozsvítí v makovicích o čtyřicet roků opožděně oproti světu...

Projekt ČIŘIKÁNÍ se zabývá odbornou a praktickou činností pro přírodu zemědělské krajiny, ne filozofickými otázkami. Každopádně pesimismus je zbytečný, neboť s námi spolupracuje čím dál více osvícených zemědělců i myslivců, ale i osvícených ochránců přírody a majitelů půdy, kteří se snaží proces degradace zemědělské krajiny alespoň razantně přibrzdit, pokud ne zastavit docela. Co potřebujeme, je také podpora veřejnosti. A za tu děkujeme!

Mě by opravdu zajímalo, kde jsou ti osvícení myslivci a zemědělci v situacích, kdy se stále častěji objevují postřelení či otrávení dravci, furt se někdo plete při střelbě, takže to odnáší kde co (naposledy šakal). Kdyby byli osvícení, už dávno by se lumpů ve svých řadách zbavili, ukázali by na ně, často to i vědí. Otázkou je, kolik myslivců by pak zbylo, že? Jenomže nic. Mlčí, kryjí je. K čemu pak je osvícení formou alibi účasti na podobném projektu? Projekt na ochranu koroptve je fajn, ale tenhle řeší důsledek, nikoliv příčinu.

Mezi aktivity Projektu ČIŘIKÁNÍ nepatří posuzovat neduhy v zájmových organizacích. Z každé organizace náš Projekt oslovuje ty aktivní, poznatkům otevřené a pozitivně myslící členy - a ti se k nám připojují. Negativní obraz vytváří především bulvární média. Jedinec selže a hned odsoudíme nejen jeho, ale i celou zájmovou skupinu (zemědělci, myslivci, rybáři, včelaři, vinaři...). Nebylo by správné pro několik odpadlíků zavrhnout všechny a nedat přírodě zemědělské krajiny nejmenší šanci se obnovovat. Příroda má obrovskou sílu regenerace, pokud jí pomůžeme. Vyhynulé druhy však již nikdo nenavrátí. Proto je tu Projekt ČIŘIKÁNÍ se 14 letou tradicí a obrovskou podporou, kterou má jak u široké veřejnosti tak u různých znesvářených zájmových skupin. Jako první jsme totiž začali dělat ochranu přírody bez předsudků, a spolupracujeme s každým, kdo to myslí s obnovou zemědělské krajiny vážně.

Jenom krátce.Ze všeho nejvíce se mi líbí poznámka 40 let oproti světu.Kdyby tomu tak bylo,tak je hej.Ta naše malá kotlina v podstatě to nezachrání.Můj názor je ovšem ten,že jsme oproti světu a hlavně tomu západnímu nic v této věci nepromeškali.Zatím,jsme se o rozdílu v biodiverzitě oproti ekologickému západu a neekologickému Česku do r.1989 nedozvěděli.Jedno je však jisté.Ještě v r.1989 se zde chytalo větší množství zajíců a do ekologických rájů jsme je vyváželi.Ona totiž ze západu sem nepřišla ekologizace,ale sterilizace životního prostředí.

Bohužel je pravda, že 25 let života ve "svobodné zemi" vedlo jen k další degradaci zemědělské krajiny. Výsledky hmatatelně vidíme, když se každým rokem v Česku objevují desítky lokálních tzv. bleskových povodní, nebo nejpozději jednou za dva roky přijde ničivá velká povodeň, která ohrožuje i celá města. Už jsme snad vystřízlivěli a nečekáme zázračná řešení bez našeho vlastního přičinění. Každá doba měla své stinné a světlé stránky (někdy víc stinné). Je potřeba konstatovat, že kolektivizace zemědělství proběhla před rokem 1989. Ovšem po roce 1989 tu vznikly velké zemědělské firmy, které se za vydatné unijní finanční podpory staly ještě větším nebezpečím pro přírodu zemědělské krajiny, než původní JZD. Dnes to vidíme na konkrétních honitbách nebo katastrech. Řešení existuje: Návrat venkovského obyvatelstva k zemědělské malovýrobě, k farmaření a řemeslům. U nás na Hané je ještě dost pamětníků tohoto hospodaření, řekněme přirozené obživy obyvatel. A fungovalo to i v jiných regionech naší krásné země. A divme se nebo ne, funguje to i v mnoha pro nás "moderních" zemích dodnes. Také toto zohledňujeme v Projektu ČIŘIKÁNÍ.

Pane Rejzek.Nějak jsme se dostali do vzájemné diskuze,v níž každý z nás hájí svůj názor.Já si myslím,že plošný a masivní návrat k rodinným firmám je pouhá utopie.Jinde v "moderních zemích" to funguje dodnes,pravdou však je,že mladí lidi dost často již na těchto rodinných farmách pracovat nechtějí.Ale o to nejde.Zde víceméně řešíme otázku biodiverzity.Neustále opakujeme kliše,že kolektivizace tuto u nás zlikvidovala.Ano,byl následkem hospadaření poměrně zřetelný neustálý pokles jednak druhů,ale i jedinců v rámci druhu,jak u rostlin,tak živočichů.Tento pokles by byl menší,kdyby se tak neblblo a mezi velkými lány se nechali meze remízky a pod.Z různých zdrojů,které se snažím vyhledávat,ale které jsou velmi omezené si myslím,že biodiverzita zde v r.1989 byla na daleko větší úrovni než v "moderních" zemích.Že jsme je po r.1989 pouze dohnali.Neustále se řeší velké lány kukuřice,pšenice a pod.V r. 1989 zde byly velké lány,ale ty byly rozděleny a pěstovali se všechny druhy hospodářských plodin,takže sklizeˇprobíhala postupně a zvěř i ptáci měli šanci.Nikde však ani zmínka o lánech pastvin,nanejvýš je napsáno,ja jsme postoupili a jak je to ekologické.Již několikrát jsem v diskuzních příspěvcích vyslovil přání,aby mi někdo napsal, v čem to je ekologické.K tomu se zatím nikdo neodholal.Každý den se z okna dívám na takovou pastvinu,jejíž rozloha pokrývá téměř celý areál jedné vesnice.Místo,abych jásal,je to téměř k pláči.Dokonalá biologická devastace.A po ekonomické stránce.Dříve se zde živilo třeba 10 lidí.Dnes je zde 1 možná dva nebo tři lidi z rodiny.Ostatní jsou na úřadech práce.Ale ta rodinná farma není živa z výrobi,aby se uživila je těžce dotována.A světe div se,aby mohli fungovat rodinné farmy v "moderních" zemích musí být dotovány ještě víc,než u nás.

Možná je tam chyb víc,ale že mi ulítlo výrobi měkký i,mě hned praštilo do očí,omlouvám se.Psát na stroji a počítači neumím,má pozornost je spíše obrácena při datlování na vyhledávání písmenek.Poslední věta tam měla ještě být.To co jsem popsal považuji za tragedii.

Pane Dvořáku, jsem rád, že na této diskusi můžeme ukázat širší veřejnosti i angažovaným odborníkům, že je potřeba kritičtěji nahlížet na dnešní stav zemědělské krajiny a odklonit se od zaklínadla "kolektivizace", které dnes už nic neřeší. Pokud by totiž neproběhla kolektivizace, stejně by bohatí velkostatkáři (dnes majitelé obřích agrospolečností) dovedli krajinu do dnešního stavu. Je to skutečně tak, že kopírujeme zemědělskou výrobní strategii západoevropských zemí. To, jak jste správně vyjádřil, podporuje dotační unijní politika. Ten problém je ale složitější, než lze na pár řádcích popsat. Dejme proto šanci vstoupit ostatním do diskuse a třeba objevíme nové souvislosti, které nám lépe pomůžou chápat šířku i hloubku problematiky ohrožení a ochrany polních ptáků. A děkuju za Vaše cenné názory!

Pane Rejzek.Myslel jsem si,že někdo se chytne diskuze,boďto bude argumenty oponovat,nebo vyjádří svůj opačný názor.Nestalo se.Já jsem napsal v loňském roce do projektu Čiřikání dva články.V tom jarním jsem popsal s jakými stavy jsem se loučil na podzim a jaké se objevily na jaře.Loni prvně za 15 let,co je zde sleduji nevyvedly patrně vlivem počasí žádná kuřata.Ještě bych chtěl dodat,že občas pozoruji pár koroptví v dosahu asi 1,5 km od mojich míst, domnívám se že to jsou koroptve infiltrované ode mě.U těch jsem však nikdy odchov nepozoroval,patrně vlivem zemědělské činnosti.Určitě nejsou pozorovány na ekologické pastvině,která zde zabírá katastr téměř celé vesnice.Bohužel,rodinná mléčná farma,ekologického zaměření,když přebrala pozemky po tolik neekologickém společném hospodaření,stačilo jí k uživení určitého počtu dobytka pár hektarů.Postupně jak klesala úrodnost půdy,tak byla nucena pronajímat další hektary.Dnes je situace taková,že k tomu seče obrovské lány dalších luk.Požádala naše vedení o pronajmutí oněch 3 ha,které jsem obhospodařoval.Na tyto hektary vyjela sekačka,která vše během dne posekla.Malí zajíci byli vybiti(již nemůžu říkat myslivcům,že zde mám víc zajíců, než oni v celém revíru) a objevil se párek koroptví,vídám ha zde nyní skoro každý den dodnes.Vážený pane! Ty koroptve přežily neekologické(nikdo je zde nevysazoval)hospodaření kolektivní totality,nepřežijou však ekologické hospodaření rodinné mléčné farmy.A to ani v místech,jak jsem psal dříve.Ona ta ekologická mléčná farma je pro ně v těchto místech poslední zvonění.Co se týče oněch ostatních míst.Již jsem psal,že žádný odchov kuřat jsem tam nikdy nepozoroval.Ale na podzim, zpravidla od 1.října,zde pozoruji zoufale lítající ptáky.To totiž nastává pro zemědělce asi hlavní výdělková činnost.Vyjedou do luk a na různé meze opět oblodné stroje a vše co tam roste řádně vysečou a položí na zem.Takže veškerá zvěř,ptáci a pod. zoufale hledají nová stanoviště.Patří sem i třeba pár srn,které se zde do této doby spokojeně pásly a mohly ještě dlouho pást,musí se stáhnout do míst,kde možná dělají škodu.A ekologové(byli to jistě oni,co tento nesmysl ministerstvu doporučili)Jsou nadmíru spokojeni.Zaplatí za to,že se toho spousta vybije,že různí tvorové nemají ani úkryt,ani potravu,že tráva leží na řádkách celou zimu a za příznivého počasí působí jako velkovýrobna plísní a hnilob.Zarostlá mezička by jim vadila.Ale co jim nevadí je to,že se odkryjí igelity,igelitové pytlíky,plasty a zbytky podobného nerozkladného materiálu.Převedeno do řeči dotací zarostlá mez bodlákem by jim vadila,bordel na mezi jim nevadí.

Pane Dvořáku,
musím Vám dát za pravdu. Ale upřesňuji, že tzv. ekologické dotace jsou vypláceny Ministerstvem zemědělství, které rovněž stanovuje podmínky jejich čerpání. Právě ty konkrétní podmínky jsou špatně nastavené, to vidíte sám v praxi. Tyto podmínky jsou však předmětem zemědělské, nikoli ekologické lobby. Proto je značně nepřesné psát, že za ekologické dotace můžou ekologové. Ne, to jenom ekologie byla (opět) zneužita. K čemu by ekologům (odborníkům) byly dotace, které končí v majetku velkých agropodniků? Veřejnost musí vědět, kde je jádro problému a kdo je za něj skutečně odpovědný. Kritika ekologů vede jen k tomu, že se nakonec majitelé velkých zemědělských firem jen smějí. Na ně a potažmo na Ministerstvo zemědělství totiž veřejnost netlačí. Obávám se, že tady "pláčeme na cizím hrobě". A proto v rámci Projektu ČIŘIKÁNÍ stále osvětlujeme skutečnosti a bouráme předsudky. Za špatné životní podmínky pro koroptve nemohou ekologové, ale špatně nastavené zemědělské dotace, kterým se někdy dost nepřesně říká "ekologické".

Já jsem se to v článku snažil zodpovědět.Určitě v poradenských sborech ministerstva jsou přítomni ekologové,kteří k tomu musí dodat připomínky.Jaksi stále nechci věřit tomu,že nám přes vládu vládnou pouze lobisti i když mnoho náznaků na toto ukazuje.Ale promiňte.Plošná biologická rozmanitost v r.1989 byla u nás větší než na onom západě.Zatím nikdo mě argumenty nepřesvědčil o opaku.Ale již jsem viděl v televizi několik pořadů,ve kterém ekologové vychvalují pastviny,zavádějí další na horách a pod.,ale nikde jsem neviděl a neslyšel,v čem ta ekologie na pastvinách vězí.Já jsem toho názoru,že pastvina je po ekologické stránce a po stránce hodnocení biodiverzity těžce zdevastované,doslova sterilní prostředí.A těchto příkladů a nejenom u pastvin,by se dalo najít více.Já jsem,dá se říci již starého data narození a pamatuji se na hospodaření svého táty a sousedů.Jejich hospodaření se rozhodně víc podobalo hospodaření totalitní,než hospodaření rodinných farem na západě,které prošly vývojem specializace a snažíme se jejich podobu infiltrovat k nám.Bohužel,ta jejich specializace zapřičiňuje větší sterilitu prostředí,než totalitní hospodaření.V dnešní době je to v šak u nás zhoršeno ještě tím,že jsou k tomuto hospodaření zneužity lány,které zde byly vytvořeny.

Dobrý den.
Po přečtení příspěvků mi dovolte pár slov. Nejsem žádný pamětním ani odborník, ale měl jsem to štěstí, že jsem vyrůstal v zemědělství a v myslivosti od mala kdy obě tyto věci byly dělány mým otcem vždy s láskou a od srce. Nyní působím v zemědělství a je to opravdu cesta do záhuby. Ze zemědělců se staly výrobci elektrické energie a stav krajiny a přírody, která si dovolím říci, směruje do záhuby jen a jen naší zásluhou. Pokud o zemědělství a přírodě budou rozhodovat lidé, kteří o tom nemají ponětí a jediná jejich starost je aby po dobu co tam budou si nahromadily co nejvíce peněz a ne aby za nimi bylo něco vidět tak se nic nezmění. Co se týká myslivosti mám to štěstí, že jsem členem sdružení, které má bezmála 3500 ha. Ale když vidím jakým směrem se to ubírá tak je mi do pláče. Dokud nebudou vytvořeny životní podmínky především pro zvěř drobnou a nebude možné ji chránit před predátory tak to dospěje tak daleko, že naše děti se na koroptve, bažanty, zajíce buďto budou muset chodit dívat do ZOO a nebo si je jen prohlédnout na fotkách. Ochranářské organizace chrání dravce, krkavce a ostatní predátory a to že při tomto trendu nebudou mít co do žaludku je nezajím. Jako malý si pamatuji, že byla vzácnost vidět krkavce. Dnes vím o několika hnízdech a na podzim napočítám 10 kusů v několika hejnech. A páni ochránci zkuste si někdy zajít podívat pod hnízdo co tam najdete zbytky malých zajíčků, bažantů a dalších zvířat. Troufnu si tvrdit, že 4 páry zlikvidují mnohem víc něž odlovíme jako myslivci na podzimních honech. Sám jsem byl několikrát svědkem jak při jarních pracích na poli systematicky prohledával pár krkavců pole a mohu Vám řici, že mi bylo do pláče když jsem viděl několik zaječek jak brání při nářku malé zajíčky, které jednoho po druhém odnášely a likvidovali a může mi někdo tvrdit, že to není pravda a že to tak má být. Netvrdím, že nemají své místo v přírodě ale v určitém počtu a né že na území jednoho páru budou páry čtyři. Potom se ochranu koroptví můžeme snažit jak chceme. A to se jedná jen o krkavce, kde jsou zástupy těch dalších. Nemyslíte, že tohle je věc k zamyšlení!!!!!!!!!

Dobrý den,p.Rejzek.Tato diskuze se bohužel zvrhla v diskuzi mezi náma dvěma.Původně jsem si myslel,že se zapojí daleko větší veřejnost.Již jsem si řekl,že jsem všechno,co jsem chtěl napsat napsal,nic méně na některé Vaše tvrzení se pokusím ještě reagovat.Zprvu se vrátím k p.Kovářovi,který do diskuze vznesl problém predace.K tomu,aby predátor plnil tu funkci,kterou měl a má, k tomu musí být v rovnováze 3 složky systému,Predátor,kořist a prostředí.Čím lepší prostředí pro kořist, tzn.prostředí, ve kterém se vyvíjela,tím lépe zde může uplatnit své specificky vyvinuté instinkty a predátor se může v podstatě zmocnit pouze kořisti staré nemocné a zraněné.V podstatě jí nemůže vyhubit.(Zde je pouze problém mysliveckého využití a bohatosti výřadů a to nejen co do počtu zvěře,ale i to,že tato zvěř se dokáže mistrně schovávat,což lze tvrdit třeba o zvěři srnčí,kde je rys)A dostávám se k tomu problému,na čem mi dva se nemůžeme schodnout.Já tvrdím,že v r.1989 byla krajina ekologičtější,než v r.1989 na západ od našich hranic.Co se týče biodiverzity.Zajíci se v tuto dobu zde chytali a na západ vyváželi,byly zde ještě divoké chovy bažantů,dnes již jsou tyto na stavech,kde byly na západě v r.1989.O stavech koroptví nevím,ale myslím,že k nárůstu stavů u nás po r.1989 nedošlo a mizerie je stejná jako na západě.Loni vyšel článek v MF Dnes,jací jsme dnes pašáci a do přírody jsme vypustili zubra,je zde orel,bobr a hned se to dávalo na vrub zlepšení životního prostředí.Přitom o toto vůbec nejde,je to pouze otázka toho zda tuto velkou zvěř zde chceme nebo ne a tudíž otázka několika výstřelů.Jen tak mimochodem,orel mořský zde byl v třeboňské pánvi vypuštěn již za hluboké totality a docela se mu zde dařilo.Ale také vyšel v tom samém periodiku článek o rapidním úbytku brouků, motýlů a to už o životním prostředí vypovídá.A mám obavy,že zde se ekologickém západu opět jenom přibližujeme.Píšete,že znáte ekologické rodinné farmy,které hospodaří tradičně.Abych já si myslel,že tyto farmy hospodaří tradičně a ekologicky,musel byjste mi popsat jejich velikost a skladbu jejich hospodářské činnosti.Já totiž jsem přesvědčen,že v dnešním systému provozovaném v zemědělství nikdo ani tradičně a ekologicky hospodařit nemůže.Jenom taková otázka,kolik těch rodinných a ekologických farem je vedeno ve výzkumu,že jsou tam koroptve trvale pozorovány a vyvádějí zde kuřata?

Ještě jednou jsem se k této věci vrátil.Je třeba si skutečně nastínit pravdu.Konečně se mi podařilo přimět jednoho člověka,který přiznal,že biodiverzita zde byla po totalitě větší,než na rodiných farmách na západě.Oni totiž ti komouši tady do r.1989 na polích hospodařili,hospodařili tradičně a šetrněji pro přírodu než na západě.K nám od nich přišla sterilizace přírody,ne ekologizace.A nejde jenom o boodivezitu.Asi před 10 lety vyšlo v novinách(dodnes lituji,že jsem si to neschoval),nějaká mezinárodní vědecká laboratoř prováděla výzkum spodních vod z vybraných zemí takřka celého světa.Kvalitě a množství naší spodní vody se přibližoval pouze jeden stát ze západu,tuším,že Holandsko.A to i přes všechny ekologické zátěže,které zde byly a které nelze zpochybnit.Ono totiž není lepšího poldru,než je zpracovaná,prohnojená půda.Tato kořenová čistička dokonale propouštěla vodu do spodních vrstev.Nyní ještě k těm pastvinám,o kterých neustále poslouchám,že to je dnes vrchol ekologizace.To je krajinná,ekologická,půdní katastrofa.Na tuto měsíční krajinu se dívám z okna každý den.Na biodiverzitě již jsme se shodli.Co se týče vsaku vody,ten je téměř nulový.Každá sluneční elektrárna je svým stanovištěm daleko hodnotnější jak pastvina.Do měsíční krajiny,kterou představuje pastvina se určitě koroptev vrátit nepodaří.

Intenzivní zemědělství je přesně takové, jak popisujete. O tom není pochyb. Ovšem znám i rodinné farmy, které nedevastují krajinu a přitom se nepovažují za "ekologické". Hospodaří prostě tradičně. Pro tyto bych nerad odsuzoval všechny farmáře. Byť se v měřítku celostátním jedná jen o relativně zanedbatelné výměry.

Nehledě na zemědělskou lobby, tak zkušení ekologové v poradních sborech skutečně chybí. Bavme se ale o konkrétních jménech. Pokud nějakého znáte, zprostředkujte nám prosím na něj kontakt a hned mu navrhneme spolupráci. Děkuji.

Pane Kováři,
o vlivu intenzivního zemědělství na přírodu zemědělské krajiny panuje v této diskusi všeobecná shoda. Nemusíme se tedy dále přesvědčovat navzájem, že tomu tak skutečně je. Jako nové téma jste ale do diskuse přinesl problematiku predátorů. Nejsou to jen dravci a krkavcovití, ale také vysoké stavy lišky, prasete divokého nebo toulavé kočky domácí. A k tomu i nepůvodní druhy šelem. Ani myslivost ani ochrana přírody si s tím neví rady. Zatím to vypadá, že predátorům nahrává unifikace prostředí agrární krajiny. Já si na rozdíl od některých svých kolegů z oboru nemyslím, že příroda našla rovnováhu, a proto je tolik predátorů, a že je to tak dobře. S tímto přístupem mnohé druhy časem vyhynou. Naše krajina se bez aktivního managementu prostě neobejde - příroda má obrovskou regenerační sílu, ale ve zdevastované krajině k tomu potřebuje naši pomoc. Pasivní ochrana ohrožených polních ptáků vč. pernaté zvěře nefunguje. Je potřeba podchytit klíčové faktory (intenzifikace zemědělství, extrémní predační tlak,...) aktivními kroky. Snažíme se o to již 14 let, z toho 7 let v Projektu ČIŘIKÁNÍ. Bez předsudků spolupracujeme s každým, kdo se chce zapojit. Nabízíme odborný přístup a respekt k různým zájmovým skupinám. Mediální boje mezi myslivci, zemědělci a ornitology nic neřeší. Ochráncem přírody může být každý z nich. A takoví se k nám hlásí. O těch víme, s nimi komunikujeme a spolupracujeme na konkrétních věcech v konkrétních honitbách.