Publikace "Ekologická obnova v České republice" přináší cenné informace pro všechny, kteří pečují o krajinu. Jaké nové poznatky a perspektivy přináší? Inspirujte se...
 

Obnova prvku nelesní zeleně na Podblanicku
Karel Kříž a Pavel Pešout

Během 14 let realizace programu jsme postupně dospěli k několika zásadním poznatkům, díky nimž se podařilo výsadby do krajiny nejen dostat, ale také je tam dlouhodobě udržet:
— Při plánování obnovy krajinných prvků je nejsnažší využít zaniklé (rozorané) cesty a meze, jež jsou v katastrech vedené jako samostatné parcely.
— Důležité je domluvit se na plánovaných opatřeních s tím, kdo zde hospodaří (ponechat mu dostatečné průjezdy apod., čímž se zabrání úmyslnému ničení výsadeb).
— V případě úmyslného ničení výsadeb se osvědčilo neúnavně obnovovat poničená místa. Ve většině případů po několika letech ničení ustalo
— Sazenice by měly být přiměřeně velké – listnáče v alejích max. 150–200 cm vysoké, nejlépe obalované, u ovocných stromů vysokokmeny. Velké výsadbové stromky se v krajině neudrží, protože jim není možné dát stejnou péči jako v intravilánech, a navíc jsou zbytečně nákladné. V remízech je nejvhodnější použití sazenic lesnické velikosti, tedy 30–50 cm vysokých. Dobré je zkombinovat dvě třetiny prostokořenných a třetinu obalovaných sazenic, kdy je za stále ještě přijatelnou cenu zaručena dostatečně dobrá ujímavost.
— Výsadby ve volné krajině by měly být prováděny na podzim. Na jaře přichází většinou přísušek a je třeba velmi intenzivně zalévat, jinak sazenice uhynou.
 

Obnova (polo)přirozené vegetace na opuštěných polích Českého krasu
Alena Jírová

Spontánní sukcese je v tomto případě vhodný prostředek k přírodě blízké obnově opuštěných polí. Cílová společenstva jako křovité trávníky a listnaté lesy se vyvinula bez jakéhokoliv zásahu. Nicméně někdy je v případě křovitých trávníků žádoucí kontrolovaná redukce dřevin, aby se podpořilo zastoupení světlomilných druhů. Křovinaté trávníky, typické pro toto území, jsou z pohledu biodiverzity vzácným a žádaným biotopem. Pro spontánní vývoj (polo)přirozených biotopů je nezbytný přírodní charakter okolí s dostatečným zdrojem diaspor.
 

Ilustrační foto © NSK z.s.

Obnova ekosystému na orné půdě spontánní sukcesí
Karel Prach

Spontánní sukcesí na bývalých polích, ať již s následným managementem nebo bez něj, vznikají většinou ekologicky cenné porosty. Výjimkou jsou ty s dominancí nepůvodních nebo konkurenčně silných domácích druhů (třtina křovištní). Pokud zemědělec nepotřebuje okamžitě píci, lze se téměř vždy spolehnout na spontánní sukcesi, ideálně doprovázenou pravidelným kosením nejpozději třetím rokem po opuštění pole. Zvláště v krajinách, kde dosud existují zachovalé trvalé louky či pastviny, se obnoví travní porosty s ekologicky příznivým druhovým složením do zhruba deseti let. Takové louky jsou mnohdy z hlediska diverzity a někdy i krajinářsky lepší než náletový les spontánně vzniklý na bývalých polích bez následného managementu, i když i ten je ekologicky vhodnější než pole. Všechny výše uvedené porosty mají významnou půdoochrannou, protierozní a filtrační funkci a zlepšují vodní bilanci krajiny v kontrastu k orné půdě. Leckde mohou být cíleně využity jako ochranné pásy, např. kolem přírodních rezervací. Vzhledem ke stále vysoké míře zornění zemědělské půdy je obnova travních porostů nebo porostů dřevin stále leckde žádoucí. Doporučit lze raději obnovu travinných porostů, které je v případě potřeby snadnější opět zornit a které méně mění krajinný ráz. Porosty dřevin ale mohou být cílem obnovy v krajinách s nízkým podílem lesa.
 

Ilustrační foto © NSK z.s.

Obnova krajinných struktur na zemědělské půdě v CHKO Bílé Karpaty
Hedvika Psotová

Projekt udržitelného hospodaření v krajině Bílých Karpat ověřil, že i zemědělská velkovýroba provozovaná formou ekologického zemědělství může být přínosná z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. Ekologicky šetrná zemědělská výroba vytváří živou a bohatou krajinu, která není pouze skanzenem. Realizovaná opatření si vyžádala náročnější organizaci práce (zajištění přístupu k novým výsadbám i porostům), intenzivní zálivky v období extrémního sucha v roce 2015, řádnou pěstební péči o mladé porosty a také ohleduplnost k novým prvkům při obhospodařování pozemků velkovýrobní mechanizací. Díky osvětě, průběžné informovanosti o postupu prací a osobnímu zapojení řady zaměstnanců včetně vedení podniku do obnovy krajiny byl zajištěn tolerantní přístup k novým prvkům i ze strany těch, kteří zpočátku nebyli projektu zcela nakloněni
 

Literatura

Ekologická obnova v České republice / editoři Ivana Jongepierová ... [et al.]. – Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2012. Dostupné online: [http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/008/004093.pdf?seek=1369389611]

Ekologická obnova v České republice II / editoři Ivana Jongepierová, Pavel Pešout & Karel Prach. -- Vydání: první. -- Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2018. Dostupné online: [http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/404/065971.pdf?seek=1537948770]

Michal ZEDEK
odborný zástupce projektu