Bioskleník s přirozenou inteligencí
Každý zahradník-praktik musí kroutit hlavou nad snahami prosadit na trhu tzv. chytré skleníky nebo dokonce skleníky s umělou inteligencí. Vždyť dobře fungující skleník musí podléhat každodenní kontrole, rozumu a péči svého majitele. Nejvýhodnější je totiž pěstovat zeleninu, případně i teplomilné ovoce, ve smíšených kulturách, které optimálně využívají prostor skleníku na výšku i na plochu, přicházející sluneční světlo, minerální mix a vláhu dostupnou v různých hloubkách půdy. Různé rostliny si také navzájem pomáhají - široké listy révy pod stropem skleníku přistiňují ostatní rostliny v horkých letních dnech, zatímco aromatické bylinky odpuzují některé škůdce a lákají opylovače ke všem rostlinám. Tento malý skleníkový "ekosystém" je tedy v každém koutě osazen rostlinami s odlišnými nároky na vláhu a problém s nemocemi či škůdci se může také objevit kdekoli. Z těchto důvodů není možné skleník stejnoměrně zalévat automatickou závlahou, stejně tak všem rostlinám dodávat potřebné živiny, ani provádět jiné plošné zásahy na dálku a bez přítomnosti zahradníka a jeho rozumu, který je algoritmem nenahraditelný. Kvalitní bioplodiny ve svém bioskleníku bez zkušeností biozahradníka prostě nevypěstujeme.
Skleník na přiložených snímcích poskytuje kvalitní zeleninu a bylinky až 10 měsíců v roce. Jeho rozměry jsou 2,5 x 4 m, tedy 10 metrů čtverečních. Konstrukce je vyrobena z pozinkovaných železných profilů a ochranu rostlinám před chladem, průvanem a krupobitím zajišťuje dutinkový polykarbonát tloušťky 4 mm. Skleník je vybaven dvěma vstupními dvířky s větracími okny. Výhodou polykarbonátových "skleníků" je, že nemusíte stavět dnes již docela drahé železobetonové základy. Tento skleník je přišroubován nerezovými vruty do modřínového rámu, který je kotvený do půdy zatlučenými modřínovými kolíky. Modřín vydrží ve vlhké půdě bez ochranných nátěrů, které jsou jinak toxické. Pohodlný a stabilní chodníček půdorysu dvojitého kříže je skrytě sešroubovaný z dubových pražců - opět bez chemického ošetření. Vše z modřínového, dubového, olšového nebo jedlového dřeva má přirozenou ochranu před vlhkostí a tedy předčasným rozpadem působením dřevokazných hub. Také akát vydrží, ale bohužel obsahuje pro rostliny inhibiční (protirůstové) látky. Celkové náklady za realizaci skleníku svépomocí v roce 2021 nepřesáhly 20 tisíc Kč.
Co se týče provozu, tak na zálivku v plné sezóně postačují dvě konve vody denně. V chladnějších dnech se zamračenou oblohou stačí zálivka jednou za 2-3 dny. Přistínění zajišťuje bílá netkaná textilie připevněná zevnitř skleníku na jižní straně. Doplňkově ochlazuje skleník poblíž vysazená mladá třešeň. Zásadní je každodenní větrání křižmo dvířky a protějším oknem. Okno mimo mrazy zůstává otevřené i přes noc, zatímco dveře se na noc důsledně zavírají. Jinak by dovnitř vlezli slimáčci polní a plzáci španělští. Během zimního klidu se půda lehce prokypří rycími vidlemi a odstraní se kořínky či oddenky vytrvalých plevelů jako je pýr nebo bršlice. Strukturu jílovité půdy zlepšíme přidáním písku, jemného liaporu nebo perlitu. Na úpravu půdního pH je vhodný granulovaný dolomitický vápenec a dřevěný popel. Dostatek živin pro rostliny pak zajistí kvalitní zahradní kompost a granulovaný kravský hnůj. Ostatně česká přírodní hnojiva jsou běžně dostupná.
Velkou výhodou je, že zahradničení v příjemném vnitřním prostředí skleníku se člověk může věnovat celoročně. Žádný ledový průvan neofoukne zahradníkova záda a už za slunných únorových dnů se pěkně prohřeje, na těle i na duši.
Petr REJZEK
NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.
www.koroptvicky.cz