GREENING – zemědělské postupy pro klima a životní prostředí
Pro zemědělce začala platit v letošním roce nová podmínka. V případě podání jednotné žádosti o jednotnou platbu na plochu musí hospodařící subjekty dodržet zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, tzv. ozelenění neboli greening.
Podmínky pro uplatnění příspěvku na opatření upravuje předpis č. 50/2015 Sb., Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády.
Tato podmínka platí pro farmáře s konvenčním způsobem hospodaření. Dle ministra zemědělství Mariana Jurečky jde o opatření s cílem snížit negativní dopady velkoplošné zemědělské činnosti (Jordán, 2015).
Také drobné polní hospodaření zvyšuje biodiverzitu krajiny © NSK
Zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí zahrnují 3 hlavní kategorie opatření. Prvním z nich je diverzifikace plodin, jenž se vztahuje na zemědělce s min. 10 ha. Druhou kategorií greeningu je zachování poměru trvalých travních porostů, kde je cílem udržení TTP na zemědělské ploše. Třetí a nejčleněnější podmínkou jsou vyhrazené plochy využívané v ekologickém zájmu (EFA). Toto opatření je nutné dodržet v případě, že zemědělský podnikatel, který žádá o dotaci, užívá více než 15 ha orné půdy. V tom případě musí na alespoň 5-ti % jeho výměry uvedené v žádosti, vyčlenit právě pro plochu využívanou v ekologickém zájmu (tzv. plochy EFA). Těmi v letošním roce jsou úhor využívaný v ekologickém zájmu, krajinné prvky v ekologickém zájmu, souvrať, plochy s rychle rostoucími dřevinami, zalesněné plochy, plochy s meziplodinami a plochy, které vážou dusík. Pro přepočet rozlohy plochy využívané v ekologickém zájmu se používají váhové koeficienty a pro deklaraci ploch EFA musí být dodržena jejich minimální výměra 100 m2.
Na závěr je vhodné podotknout, že v případě nedodržení podmínek zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí bude žadateli příspěvek krácen v závislosti na počtu porušených podmínek a rozsahu nedodržení. O sankčním postihu se uvažuje až pro rok 2017 (Ministerstvo zemědělství, 2015).
Popisovaný nový přístup zemědělské politiky představuje prostor pro změnu jednotvárného velkoplošného a intenzivního zemědělství. Vhodným uplatněním konkrétních typů opatření je také možno přispět ke zvýšení ekologické stability agroekosystémů a samozřejmě také celkové biodiverzity zemědělské krajiny. Bohužel podmínky se vztahují na zemědělský subjekt jako takový, nikoliv na plochu vlastního katastrální území. To v praxi může znamenat nerovnoměrné uplatňování zemědělských postupů pro klima a životní prostředí.
Václav ZÁVĚŠICKÝ
Použité zdroje:
- Jordán, H. (2015): Přímé platby zemědělcům nově: podpoří hospodaření s ohledem na životní prostředí, mladé i aktivní agrárníky. Ročně získají přibližně 23 miliard korun., Tisková zpráva 16. 3. 2015, on-line text (http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2015_prime-platby-zemedelcum-nove-podpori.html), ověřeno k 15. 7. 2015.
- Ministerstvo zemědělství (2015): Jaké budou sankce při nesplnění podmínek greeningu? Pozbude žadatel nárok i na základní platbu SAPS?, Často kladené otázky – greening, dotaz 4. 9. 2014, on-line text (http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/casto-kladene-otazky/szp-1-pilir/i-pilir-prime-platby/greening/jake-budou-sankce-pri-nesplneni-podminek.html), ověřeno k 15. 7. 2015.
- Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády
- Selská revue (2015): Informace SZIF pro žadatele o přímé platby, časopis Selská revue ASZ ČR, číslo 2 / březen – duben 2015, Asociace soukromého zemědělství ČR, Praha 2015.