Ve středu 28.11. 2018 se v Olomouci konala konference Biodiverzita zemědělské krajiny, kterou pořádala Naše příroda z.s. Zkusme ji zhodnotit tak trochu jinak...

Organizátorům se povedlo sestavit reprezentativní průřez danou problematikou, když zazněly následující příspěvky od různých institucí a organizací: Obnova krajinných struktur v zemědělské krajině jižní Moravy, Struktura zemědělské krajiny - klíč k ochraně biodiverzity, Vliv hospodaření v zemědělské krajině na biodiverzitu půdních organismů, Biodiverzita motýlů vinic, Sysli na vinici, Proč ubývají ptáci zemědělské krajiny, Nejvzácnější ptáci zemědělské krajiny jižní Moravy, Polní mokřady jako těžiště biodiverzity blanokřídlých v zemědělské krajině, Vzácné plevele na orné půdě, Zvýšení biodiverzity krajiny regionální směsí semen, Co si počít s hmyzí krizí, Jak udržovat diverzitu členovců podhorských luk a pastvin, Ochrana zvířat při senosečích pomocí moderních technologií. Za nás jsme doplnili také téma Podpora vlajkového druhu zemědělské krajiny - koroptve polní, kterému byl věnován poster a poslední příspěvek v abstraktech konference (ke stažení ZDE).

Přestože jsme tentokrát nechtěli mít přednášku (po několika letošních konferencích s aktivní účastí), abychom si s kolegy mohli nerušeně užít celý program, byl jsem velmi překvapen a potěšen ohromným zájmem o Projekt ČIŘIKÁNÍ, jaký jsme zaznamenali hlavně o přestávkách v předsálí. Jen namátkou uvádím instituce a organizace, s jejichž zástupci jsme zde debatovali: Univerzita Palackého, Mendelova univerzita, Česká zemědělská univerzita, Českomoravská myslivecká jednota, Ministerstvo životního prostředí, Krajský úřad Olomouckého kraje, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Krajský úřad Jihomoravského kraje,... K tomu bylo na konferenci účastno pět členů našeho poradního sboru.

To zásadní, co jsem si uvědomil při této konferenci, je fakt, že česká zemědělská krajina je z větší části na pokraji ekologické katastrofy, avšak hlavní hráči, kteří na to mají vliv, s tím nechtějí nic dělat, dokud je jejich zemědělské podnikání v kladných číslech. Krizi biodiverzity zemědělské krajiny máme velmi dobře prozkoumanou a známe i postupy, jak znovu vracet krajině její ztracené ekologické funkce nebo jak zajistit druhovou ochranu nejohroženějších rostlin a živočichů. Co ale chybí z naší strany odborníků i praktiků, je větší spolupráce mezi sebou. Dílčí projekty a jednotlivé příklady dobré praxe k efektivní ochraně a podpoře biodiverzity prostě nestačí. Pokud to vnímáte podobně, neváhejte kontaktovat náš tým.

Petr REJZEK

autor je biolog a ekolog