/Článek od našeho spolupracovníka./

Predace patří do jednoho z limitních faktorů chovu koroptve polní. Jako sokolník mám cit na péči o ekosystém a zvěř. Většina predátorů, kteří ohrožují koroptve, jsou hrozbou i pro naše dravce. Vycházíme ze znalosti původního prostředí se zohledněním jak potravní nabídky, tak možnosti přirozeného krytu. Díky těmto dvěma faktorům lze vytvořit prostředí, kde se může populace koroptve samovolně udržet, a to navzdory tlaku predátorů. Koroptev má v krajině bioindikační roli. Plošná aplikace podpůrných opatření je přinejmenším žádoucí. Posuďte sami.

Jako malý kluk jsem se účastnil sokolnických lovů na zajíce a bažanty. Využívali jsme techniku ploužení, kdy jdete linii, která na vás vyjde. Znalost terénu a jeho předpoklady pro výskyt zvěře, jsou z mysliveckého pohledu zcela stěžejní. Koukáte před sebe a hledáte zvěř na loži. Zejména při vyšší vlhkosti vzduchu po ránu zajíci i bažanti tzv. „dobře drží“, a tak se mnohdy nechají přejít. Téměř na ně můžete šlápnout. Díky tomu vyhodnocujeme, kdy dravce pustíme a kdy ne. Tím dáváme každé kořisti náskok, nebo ji necháváme uniknout do krytu.

Koroptev polní © NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.

Přitom koroptev si pamatuji více z vyprávění, než z osobního setkání. Byly to právě informace o její genocidě prostředkem DDT a vytvoření monokultur, které ve mně podpořily vůli pečovat o koroptve. Byl to jeden z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl studovat Veterinární hygienu a ekologii na brněnské Veterinární univerzitě.

Jak čas plynul, dostal jsem se na základě svých zkušeností z výcviku a lovu s dravci až do Britské Kolumbie, kde jsem pracoval na projektu biologické ochrany borůvkových plantáží. Zde jsem pochopil vztah predátor vs. kořist v širších souvislostech. Bylo to v okamžiku, kdy jsem osobně potkal divoké medvědy a orly. Čím více času jsem trávil v přírodě s dravcem, tím víc jsem si uměl představit, že je reintrodukce koroptve jakýsi revanš pro biotop, kde vykonávám koníček. Potíž je v tom, že jako sokolník nedostanete v každém revíru možnost dravce cvičit a dokázat, že Vám jde právě třeba o to koroptev chránit a ne ji lovit. Proto jsem si kladl otázku, jak přátelsky vyjít s myslivci a zemědělci. Abych vyšel s myslivci, napadlo mě jim pomoct, tak aby to mělo pozitivní vliv i na zemědělství a lesnictví. Proto jsem registroval bourárnu na dělení zvěřiny (z divočáka) a praktický proces popsal v rámci série materiálu pro časopis Myslivost, ať mohou běžní myslivci sami prodat jejich úlovky na díly. Inspirace pro tento projekt vychází z práce na téma hygiena zvěřiny. Tu iniciovala redakce časopisu Myslivost a Středoevropský institut ekologie zvěře před více než 10 lety zavedením školení na „Prohlížitele zvěřiny“. Navazující fáze, tedy registrace malých bouráren zvěřiny, je stále na začátku.  Pravdou zůstává, že čím více divočáků sníme, tím více koroptví vyvede snůšku. Proto doporučuji nabídnout a poptat dělenou zvěřinu nebo zvěř v kůži u vašich místních myslivců.

Je to zvláštní pocit, být večer uprostřed pole a sledovat, jak přirozeně dovede tlupa černé zvěře procházet krajinu, kde na jaře hledá hnízda ptáků a sotva narozené potomstvo savců. Jako lovec se potýkáte s vnitřním dialogem, zda situaci změníte, alespoň pro tuto chvíli. Opravdová potíž je, když nemáte kam úlovek dát. Co se 100kg divočákem, když jste ještě nesnědli toho ze včera? Takový prodej zvěřiny může být navíc i zdrojem pro investice do vlastních pozemků určených například pro koroptví krajinu. Jednoduše, pestré místo bez pesticidů. Koroptev je klenot české krajiny a myslivosti. My jsme, bez nadsázky, zodpovědní za udržení a zvelebování dědictví našich předků. Díky práci odváděné v rámci Projektu ČIŘIKÁNÍ, ale i dalšími myslivci a dobrovolníky, kteří se o koroptev cíleně starají, se můžeme s divokými koroptvími hejnky ještě alespoň místy setkat. Přitom nejefektivnější řešení je stále to původní, přirozené – tedy divoký způsob chovu koroptve. Je to důvod pro řízení populace dravé zvěře. Na druhé straně, divoké prase je majestátní tvor, jeden z hlavních pilířů (nejen) české myslivosti. Zároveň je divočák zdroj bezkonkurenční zvěřiny, kterou ocení každý, kdo se rád kvalitně nasytí. Tak se nabízí spojit příjemné (jídlo) s užitečným (zpracování zvěřiny, ochrana drobné zvěře). Co vy na to?

Více informací o projektu Česká zvěřina naleznete v odkazu: 

https://myslivost.cz/ceskazverina/

Za Loveckou ExpEdici^® Ondřej Izsóf