V rámci projektu „Zvyšování biodiverzity v lokalitě Přerov-Hvězdárna“ jsme dne 15.10. 2020 poprvé ověřovali přirozené osidlování v biokoridoru vymezených plošek (segmentů) dřevinami. Pozemek dlouhý 390 m a široký cca 14 m, rozdělený do dvou oplocenek s možností průchodu zvěře a průjezdu zemědělské techniky mezi nimi, obsahuje celkem 14 nesečených segmentů. Sedm jich je v severní oplocence (S1 – S7) a dalších sedm pak v jižní oplocence (J8 – J14). Segmenty jsou nesečené plochy tvaru obdélníků s podélnou osou na hlavní ose biokoridoru. V nich má možnost příroda naset ty druhy dřevin, jaké sama uzná za vhodné – tzv. nálety či náletové dřeviny. V tom jí pomáhá vítr, ale i sojky, drozdovití ptáci, kuny nebo lišky. Jmenovaní živočichové totiž v létě, na podzim i v zimě požírají nejrůznější plody stromů a keřů, a pak je vyloučí z těla na jiném, i poměrně vzdáleném, místě. Sojky si navíc na podzim dělají v krajině bohaté zásoby potravy ve stovkách úkrytů, kdy třeba zahrabávají a zobákem zaťukávají žaludy dubů nebo ořechy ořešáků do země a ještě je hezky zakrývají listím. Však je někdy pozorujte, jak letí s něčím v zobáku honem to ukrýt. Na některých místech, zejména kolem potoků a řek, může s šířením semen pomoci i voda.

Pro monitoring náletů v segmentech jsme zvolili postup, který nám poskytne hrubý přehled o vývoji celého biokoridoru, ale zároveň nám umožní objektivní srovnání jednotlivých plošek mezi sebou s cílem upřesnit následující péči o nově vznikající biotop (tzv. management biotopu). Všech 14 segmentů jsme tedy podrobili prohlídce, která se zaměřila na zjišťování náletových dřevin v jejich nesečeném okraji, a to v šíři 1 metr po celém obvodu plošky. Tak jsme nemuseli vstupovat do porostu a ochránili jsme malé semenáčky před pošlapáním.

Během monitoringu nám dělal příjemnou společnost bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), pestře vybarvený samec. Tento polní pták patří mezi zvláště chráněné živočichy. K životu mu vyhovují zarostlé okraje polí s výskytem nižších keřů a velkých druhů plevelů (bodláky, pelyněk, lebeda, kopřivy).

Námi zjištěné druhy náletových dřevin jsou: bez černý (Sambucus nigra) – SN, javor babyka (Acer campestre) – AC, javor mléč (Acer platanoides) – AP, javor klen (Acer pseudoplatanus) – APP, javor jasanolistý (Acer negundo) – AN a slivoň obecná (Prunus insititia) – PI. Celkem bylo zjištěno 123 jedinců těchto šesti druhů dřevin.

Souhrnná tabulka monitoringu náletů v biokoridoru Hvězdárna - klikni.

Tabulka početního zastoupení jednotlivých druhů v segmentech

Bez černý (Sambucus nigra). Zjištěno bylo 51 jedinců a výskyt ve všech segmentech. Tento planě rostoucí keř s oblibou osidluje zemědělskou krajinu. Výborně se mu daří na dobře osluněných místech s bohatou zásobou živin v půdě. Na okrajích polí, kam jsou splachovány nadbytečné živiny, nebo kolem sloupů elektrického vedení, kam nezajíždí zemědělské stroje, vytváří typická společenstva s kopřivou. Jeho plody jsou velmi oblíbené bobuložravými ptáky a prostřednictvím jejich trusu se semena mimořádně dobře šíří krajinou. Je to také druh významný mezi léčivkami, a to zejména květy a jejich protizánětlivým účinkem. Bobule, známé bezinky, jsou naopak zpracovávány na výtečné likéry a ovocné zavařeniny. Pro svou mírnou jedovatost vůči lidskému tělu se bobule musí vždy tepelně upravit. V rámci péče o biotop bude tento druh prostorově podporován, redukován pouze u nových výsadeb keřů, které pomůžou zvýšit biodiverzitu různorodou nabídkou potravy a úkrytů pro všemožné živočichy.

Javor babyka (Acer campestre). Zjištěno bylo 26 jedinců. Jinak je označován také jako javor polní, což skvěle charakterizuje jeho vlastnosti. Jedná se totiž o strom menšího vzrůstu s nejmenšími listy mezi javory, který velmi dobře odolává suchu. V prostředí vysýchavé polní krajiny má tedy vhodné podmínky. Zdroj semen tohoto druhu je v blízké aleji. Nálety babyk budou dále sledovány a podle potřeb odstraňovány okolo ekologicky přece jen cennějších keřů.

Javor mléč (Acer platanoides). Zjištěn byl pouze 1 jedinec. Druh přirozeně svázaný se stinnými lesními, vlhkými a živinami bohatšími stanovišti. Oblíbený strom také v městské zeleni, v různých kultivarech a stříhaných formách. Druh má zdroj semen v blízké aleji a bude dále sledován a podle potřeb odstraňován okolo ekologicky cennějších keřů.

Javor klen (Acer pseudoplatanus). Zjištěno bylo 37 jedinců. Jeho druhé jméno je javor horský a dobře vystihuje podmínky, v nichž dokáže růst. Šplhá vysoko do hor, je stěžejní dřevinou suťových lesů a v údolích vysokých poloh se přidává k horským bučinám. Má velmi atraktivní pestrou kůru, která je podmíněna snadnou odlupčivostí borky v plátech. Proto je latinské druhové jméno „pseudoplatanus“, tedy nepravý platan. Druh má zdroj semen v blízké aleji a bude dále sledován a podle potřeb odstraňován okolo ekologicky cennějších keřů.

Javor jasanolistý (Acer negundo). Zjištěno bylo 6 jedinců. Je to invazní, tedy nepůvodní a v naší krajině agresivní druh, který je schopen vytlačit ze stanovišť naše původní druhy. Jedná se o obvyklý scénář, kdy okrasná dřevina exotického původu je nepromyšleně použita ve výsadbách zeleně, aniž by byly zohledněny její vlastnosti a ekologický potenciál. Je to druh, který musíme na lokalitě zcela likvidovat cíleným vyhledáváním a vyřezáváním.

Slivoň obecná (Prunus insititia). Zjištěni byli pouze 2 jedinci. V zemědělské krajině velmi hojný, lidově oblíbený, v minulosti k zavařeninám, ale dnes už spíše jen pro ovocné pálenky využívaný druh. Také jako příjemné letní ovocné osvěžení přímo v krajině. Plody jsou zelené, žluté, červené nebo žlutočervené, většinou šťavnaté, sladkokyselé peckovice, známé jako špendlíky či mirabelky. Nenáročná slíva, která se snadno šíří v krajině. Většinou tomu napomáhají kuny a lišky, které s oblibou požírají její plody. Druh se sporadicky objevuje v biotopu, kde bude ponecháván, s výjimkou, kdy bude omezovat vysazované keře.

V dalších letech očekáváme přirozené prosazení také jiných druhů náletových dřevin, i těch vzešlých z experimentálního výsevu semen v jižní oplocence na podzim roku 2019. Plochy budeme nadále monitorovat tak, abychom nově vznikající keřové společenstvo mohli řízenými zásahy co nejlépe druhově obohatit a brzy stabilizovat.

Petr REJZEK

NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.

Projekt "Zvýšení biodiverzity v lokalitě Přerov-Hvězdárna" finančně podpořili:

Staňte se také partnerem této akce...

►►► SEZNAM VŠECH DÁRCŮ ZDE