V publikaci Ministerstva zemědělství s názvem Myslivost v České republice (3. vydání, Praha 2018) se v kapitole Chov ohrožených a vzácných druhů zvěře píše: Nástup velkoplošného hospodaření v sedmdesátých letech minulého století, používání chemie v ochraně rostlin a zvýšený počet predátorů, přivedl koroptev polní na pokraj vyhynutí. Rozsáhlé programy vypouštění uměle odchovaných koroptví nepřinesly očekávané zlepšení. Proto je v záchraně koroptví kladen důraz na zlepšení jejího životního prostředí. Hlavně na ekologicky zaměřené zemědělství, zvýšení pestrosti potravní nabídky, biopásy, úhorové hospodářství. V místech výskytu je potřeba snižovat počty predátorů, přikrmovat ptactvo v nepříznivých zimních podmínkách, rozmisťovat koroptví boudy a ve spolupráci se zemědělci je chránit při sečení. Díky zlepšujícímu se životnímu prostředí se stavy koroptví v posledních letech zvyšují.

Koroptev polní v předjaří © Jan Ševčík

Skutečnost je taková, že současné velkoplošné zemědělství nejen nadále udržuje koroptev polní (Perdix perdix) na pokraji vyhynutí, ale z některých regionů ji taky efektivně vytlačuje. Dnešní podoba většinového zemědělského obhospodařování krajiny naprosto vyčerpala úrodnost půdy, ve které toto průmyslové zemědělství bez používání umělých hnojiv a pesticidů nic nevypěstuje. Způsob hospodaření navíc urychlil a prohloubil problém se suchem i s povodněmi. Velké lány bez drobných krajinných prvků nejen podporují erozní činnost vody a větru, ale také umožňují zvýšený predační tlak na poslední kusy drobné zvěře a jedince polních ptáků, mezi něž koroptev patří. Rezort zemědělství, který zaštiťuje i českou myslivost, se navíc v minulosti vydal špatným směrem, když vsadil na velkochovy koroptví, z nichž byli odchovanci vypouštěni do naprosto nepřipravené krajiny, kde je čekal jen hlad a predátoři. S koroptví se dokonce tak trochu přestalo jako se zvěří počítat, a tak ani myslivci nemají dostatečné informace, kde všude koroptev ještě přežívá. Údaje ze sčítání zvěře jsou nedostatečné nebo zcela chybí a jediným nástrojem pro sledování koroptví v Česku je již 20 let monitoring, který koordinujeme. Z něj také víme, že pokud odněkud přijde nadějná zpráva, že zde ještě malé hejnko koroptví přežívá, odjinud nás zase lidé informují, za jakých okolností v krajině poslední koroptve zmizely. Přitom zintenzivnění hospodaření na polích a velký tlak predátorů jsou jednoznačně nejčastější příčiny.

Před pár lety až Projekt ČIŘIKÁNÍ s dvacetiletou činností nabídl koroptvi novou naději v podobě záchranné kampaně Adoptuj koroptev (základní informace ZDE). Ve spolupráci se zkušenými myslivci, chovateli a ornitology vznikly metodiky pro přírodě blízké odchovy a správné vypouštění koroptví do volné přírody. Z finančních darů jsou podporována menší vypouštění odpovědně odchovaných mladých koroptví (do 30 jedinců) a zlepšování zemědělské krajiny (biopásy, remízky). Kampaň podporuje veřejnost, firmy a některé organizace včetně Českomoravské myslivecké jednoty, jejíž členové se aktivně podílejí na záchraně koroptve. Chovatelům však těžkou práci na záchraně tohoto ohroženého druhu komplikuje příliš složitá a nároky druhu málo respektující administrativa. Vždyť odchovávat koroptev polní je z hlediska podmínek povolení komplikovanější než odchovávat celosvětově ohrožené druhy ze seznamu CITES. Tady bychom právě uvítali vyřešení potíží ve spolupráci obou dotčených ministerstvech, tedy Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Bez kvalitně odchovaných koroptví se záchrana druhu nepovede. Nebojujeme totiž jen s predátory a s nehostinnou zemědělskou krajinou, ale především s časem a ubýváním genetické heterogenity české koroptví populace. Naléhavě tímto žádáme kompetentní pracovníky obou rezortů o spolupráci při záchraně koroptví populace. Vždyť bez silné ochrany a aktivní podpory tento vlajkový druh české krajiny zůstane už jen jako vzpomínka ve starých atlasech ptáků nebo jako vycpané exempláře v muzeích. S koroptví tak odejde i naděje na ozdravění zemědělské krajiny, na které je člověk plně závislý už tisíce let.

Pokračujte prosím dále na vybrané články našeho portálu Koroptvicky.cz:

► Proč podporujeme vypouštění koroptve

► Budou biopásy pro koroptve?

► Koroptev ve správních řízeních a ochrana populace

► Monitoring koroptve polní 2019

► Exkurze za koroptvemi na Brněnsku

Petr REJZEK

autor je biolog a ekolog