Krocan divoký – nepůvodní druh
Citujeme z publikace „Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky“. Kniha reprezentuje ucelený a exaktní pohled na nepůvodní druhy. Knihu vydal Český svaz ochránců přírody.
Primární areál
USA a Mexiko.
Sekundární areál
Pokusy o vysazení byly zřejmě konány všude po světě, ale k etablování krocana divokého došlo pouze v Severní Americe mimo původní areál, na Havajských ostrovech, na Novém Zélandu a na několika menších ostrovech u JV Austrálie.
Rozšíření v ČR
Krocani divocí byli na území ČR chováni alespoň od roku 1801, a to na panství Nové Hrady, kde byli pravidelně loveni v letech 1801–1820. Poté bylo roku 1828 vysazeno ve schwarzenberské bažantnici u Netolic 40 mláďat krocanů divokých dovezených z Anglie. Rozmach chovu divokých krocanů v ČR nastal až v 80. letech 19. století, kdy hrabě Breuner začal tyto krocany ve velkém odchovávat na svém panství u rakouského Grafeneggu. Odtud zřejmě pocházela naprostá většina krocanů dovážených do ČR. Velký zájem o vysazování krocanů divokých v ČR trval až do konce 1. světové války. Z pozdějších pokusů stojí za zmínku zejména výsadky u Pozořic v letech 1928–1929 a u Grygova, kde se krocani udrželi od konce 20. let až do roku 1953. Ojedinělé pokusy s vysazováním se provádějí dodnes. Údaje o vysazování nebývají zveřejňovány, takže informace o výskytu jistě nejsou úplné.
Foto © Pavel Prašivka (www.ppfoto.cz)
Charakter české populace
Krocan divoký se v ČR neetabloval, existovaly pouze krátkodobě aklimatizované populace. Vysazovaní krocani byli považováni za divoké, ale velká hmotnost krocanů chovaných v Lukově a barevné mutace u krocanů chovaných u Grygova naznačují, že se spíše jednalo o domácí krocany s divokým zabarvením peří.
Interakce
Krocani byli vysazováni jako lovná zvěř. Jiné interakce nebyly dostatečně studovány.
Analýza rizika
Krocani zřejmě nejsou schopni se v podmínkách ČR etablovat. Jsou však možné farmové chovy.
Terminologie
Aklimatizovaný druh – druh, který žije v nepůvodním prostředí či klimatu ve volné přírodě s pomocí člověka (tj. potrava, úkryt).
Etablování – proces, kdy nepůvodní druh v novém prostředí začne úspěšně produkovat životaschopné potomstvo a jeho další přežití je pravděpodobné.
Introdukce – přesun nepůvodního druhu mimo jeho dřívější nebo současný areál přímou nebo nepřímou lidskou činností. K tomuto přesunu může dojít v rámci jedné země nebo mezi zeměmi nebo do území mimo státní jurisdikci.
Nepůvodní druh – druh, poddruh nebo nižší taxon, introdukovaný mimo svůj přirozený, dřívější nebo současný areál; zahrnuje jakoukoliv část, gamety, semena nebo propagule takového druhu, které jsou schopny přežít a následně se rozmnožit.
Literatura
Mlíkovský J, Stýblo P (eds). 2006. Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. ČSOP, Praha.
Michal Zedek
odborný zástupce projektu
