4. 3. 2012
Tetřívek obecný / Tetrov hoľniak / Tetrao tetrix
Mezi vrcholné ornitologické zážitky v naší vlasti jistě patří jarní tok tetřívků. Začíná nesměle již za tmy, aby se při východu Slunce ukázal v plné síle. Až desítky kohoutků bojují v nádherné scenérii bezlesích tokanišť. Kéž by měli možnost tu krásu vidět všichni, kdo rozhodují o budoucnosti biotopů, v nichž žije silně ohrožený tetřívek obecný.
Vzhled
Velikosti malé slepice. Samec (kohoutek) váží až 1800 g, samice (slepička) zhruba o třetinu méně, 700 až 1000 g. Kohoutek je černý s temně modrým kovovým leskem, s červeným „pouškem“ nad okem, bílým pruhem v křídle a s typickými, bočně srpovitě stočenými ocasními pery (tzv. lyra), kterým se po myslivecku říká „tatrč“. Čím je kohoutek starší, tím je také „tatrč“ lyrovitější. Kohoutek má zespod ocasu ozdobná bílá pera, která jsou nápadná při toku. Slepička je nenápadně kropenatá s převládající rezavě hnědou a černošedou barvou. V křídlech má rovněž bílý pruh. Tetřívek má bílý kostřec a bílou spodinu křídel.
Foto © Jiří Bohdal (www.naturfoto.cz)
Rozmnožování
Tetřívek obecný je polygamní druh – slepičky si vybírají během jarních soubojů na tokaništích nejsilnějšího kohoutka, který se s nimi následně páří. Tok trvá od března (někdy od února) do začátku června. Kohoutci při něm za časných ranních hodin přešlapují, svěšují křídla, poskakují a bublají. Sokové proti sobě vyskakují a sekají zobáky, ale k vážným poraněním zpravidla nedochází. Jeden samec mívá 3 až 6 slepic. Po spáření si slepice samy na zemi zbudují z trávy a vlastního peří hnízdo a samy také vychovávají mláďata. Ve snůšce se objevuje 6-12 vajíček, žlutavých s drobnými hnědými tečkami a skvrnami. Inkubace trvá 25-28 dní. Po deseti dnech od vylíhnutí mohou kuřátka létat. Ve stáří jeden a půl měsíce už s matkou nocují na stromech. Na konci léta se tetřívci rozdělují do skupinek podle pohlaví, ve kterých zůstávají až do jarního toku. Pohlavní dospělosti dosahují v 10. měsíci věku.
Potrava
Tetřívek se podobně jako tetřev toulá po celý rok po svém lese a shání jakoukoli potravu. Na zemi vyzobává drobné hlemýždě, červy, mravenčí larvy, mouchy, brouky a co se kde hýbe. Oštipuje poupata vřesu, bříz (hlavně v zimě), lískoví, vrb i buků a sbírá semena stromů. Od léta se živí zejména různými bobulemi a lesními plody, jako jsou borůvky, brusnice, maliny a ostružiny. Tetřívčí kuřata se živí měkkým hmyzem.
Pohyb
Pohybuje se hlavně po zemi, usedá i na stromy. V zimě na břízách ozobává pupeny. Často se vyskytuje ve skupinách. Na jaře na společných tokaništích tetřívků. V zimě se na noc zahrabávají do sněhu, aby přečkali hluboké mrazy na náhorních planinách. Létá hlučněji.
Tetřívek je stálý pták s vazbou na místo narození. Mladší samci se na jaře pohybují více, ve snaze navštívit větší počet tokanišť a zvýšit tak šanci na úspěch při páření. Některé větší přesuny jsou známy také na podzim – za potravou. V našich podmínkách se však jedná max. o jednotky kilometrů.
Foto © Alex Auer (www.naturfoto.cz)
Hlas
Kohoutci vydávají na tokaništích zvuky, které myslivci popisují jako „pšoukání, bublání, kodrcání“. Slepice tetřívka jemně kvoká. Tok tetřívka si můžete přehrát na webu Švýcarského ornitologického institutu.
Prostředí
Je-li tetřev králem tmavých rozsáhlých lesů, tetřívek je vládcem řídkého lesa a jeho okrajů, pasek, vřesovišť a blat. U nás jsou tetřívci rozšířeni ostrůvkovitě s vazbou právě na biotopy typu lesotundry (rozvolněné lesy). Upřednostňují vlhčí jehličnaté a listnaté lesy v horách až pahorkatinách, hojně prostoupené pasekami a mokřinami, a louky nebo rašeliniště s křovinami a roztroušenými lesíky. Významný je hustý podrost maliníku, ostružiníku, borůvek a dalších bobulovin. Vyskytují se nad 500 m n. m. až po horní hranici lesa.
Populace v ČR
Početnost u nás pouze 800 až 1000 kohoutků, tedy zlomek původní populace, kdy např. v r. 1933 bylo uloveno 7000 kohoutků bez významného vlivu na tehdejší početnou populaci. Proto je dnes v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky zařazen mezi druhy ohrožené (EN). Nejhojněji se vyskytuje na Šumavě (okolo 200 jedinců), v Krušných horách, v Krkonoších a Jizerských horách, ale i ve vnitrozemí ve vojenských újezdech Doupovské hory a Libavá. Tetřívek obecný je druh silně ubývající, z některých oblastí dokonce již vymizel. V minulosti byl úbytek způsoben především ničením biotopů (odvodňování a rekultivace). Ideální podmínky našel v některých vojenských újezdech, kde má jednak prostředí blízké lesotundře a také potřebný klid od turistů a frekventovaných silnic.
Foto © Jiří Bohdal (www.naturfoto.cz)
Význam druhu
Tetřívek je lokálně významný primární a sekundární konzument rostlinných plodů a bezobratlých živočichů v antropogenně (lidskou činností) méně narušených lesních a rašelinných ekosystémech. Je to kulturně význačný druh a myslivecky významný trofejový pták.
Ohrožení
Dřívější lov kohoutků nikdy nebyl přímým ohrožením druhu. Dnes tetřívky ohrožuje hlavně rušení turisty, oplocenky z pletiva, větší frekvence dopravy na lesních silnicích, silný predační tlak, ale i změna klimatu a výstavba větrných elektráren. Nepříznivě také jistě působí změny prostředí, jako likvidace rašelinišť, intenzívní lesní hospodaření a přeměna lesních porostů. Tetřívek obecný patří mezi zvláště chráněné druhy v kategorii „silně ohrožený“ (SO).
Výskyt ve světě
Palearktický typ rozšíření – od Britských ostrovů (skotská vřesoviště) po Dálný Východ, většinou souvisle, ale na západě areálu ostrůvkovitě. Těžištěm rozšíření je Skandinávie a Sibiř. V Alpách a Karpatech je považován za glaciální relikt (pozůstatek po chladnějším období kolem poslední doby ledové).
Literatura
Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001 – 2003 (K. Šťastný, V. Bejček, K. Hudec, 2006)
Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky (J. Cepák, P. Klvaňa, J. Škopek, L. Schröpfer, M. Jelínek, D. Hořák, J. Formánek, J. Zárybnický, 2008)
Atlas ptáků České a Slovenské republiky (K. Hudec, ilustrace J. Dungel, 2001)
Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR 1, Ptáci (K. Sedláček (ed), 1988)
Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Obratlovci (J. Plesník, V. Hanzal , L. Brejšková (eds), 2003). Dostupný z WWW: <http://portal.nature.cz/publik_syst/files/RL_OP22_obrat.pdf>
Kapesní atlas chráněných a ohrožených živočichů (P. Pecina, ilustrace A. Čepická, 1987)
Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu (K. Mullarney, L. Svensson, D. Zetterström, P. J. Grant, 1999, překlad 2004)
Světem zvířat, II. díl, 1. část, Ptáci (J. Hanzák, K. Hudec)
Z ptačí říše (J. Spirhanzl Duriš, ilustrace K. Hísek, aktualizace M. Nevrlý, 1987)
Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví (J. Felix, ilustrace D. Černá, 1980)
Petr REJZEK
statutární zástupce projektu
