Biopásy pohledem Poradního sboru Projektu ČIŘIKÁNÍ

Jedním z projednávaných bodů jarního Poradního sboru v roce 2018, který se konal 4. května, byla problematika dotačního titulu biopásy. Tomuto předcházelo několik kol připomínek. Cílem připomínkování bylo dosáhnout výstupu, jenž by reflektoval potřebu změn jednotlivých podmínek tohoto opatření vedoucích k větší přístupnosti menším farmářům a obecně k většímu využití všemi zemědělskými subjekty.

Poradní sbor Projektu ČIŘIKÁNÍ – hlavní navrhované změny dotačního titulu biopásy:
(1) zrušit podmínku maximální rozlohy biopásu 20 % z celkové výměry dílu půdního bloku (DPB)
(2) změnit podmínku minimální rozlohy biopásu ze 2 ha na 0,5 ha (§ 21 odst. 4 NV č. 75/2015 Sb.)
(3) zrušit zákaz založení jednoletého krmného biopásu současně s víceletým nektarodárným biopásem v rámci jednoho DPB a toto povolit (§ 21 odst. 3 písm. c) NV č. 75/2015 Sb.)

Poradní sbor Projektu ČIŘIKÁNÍ – doplňující návrhy:
(a) stanovit podmínku, že placená část biopásu bude jen v šíři 6–24 m, příjemce dotace by tedy mohl udělat biopás širší než 24 m a nebýt za to krácen na dotaci
(b) umožnit přejezd zemědělské techniky na okrajích biopásu (cca 6 m)
(c) umožnit oset celou plochu dílu půdního bloku (DPB) s výměrou do 20 ha, u DPB nad 20 ha by bylo možné oset max. 20 % výměry DPB (DPB do 20 ha = biopás na celém DPB; DPB nad 20 ha = biopás do 20 % z DPB)

Schválené změny v roce 2019:
(a) maximální rozloha biopásu 40 % z celkové výměry dílu půdního bloku (DPB)
(b) na části příslušného dílu půdního bloku, na které není vytvořen biopás, může zemědělec pěstovat plodinu ze směsi plodin pro biopás pouze, je-li pěstována samostatně nebo jako hlavní plodina s podsevem
(c) oddělení biopásů prolukou kratší než 50 m není považováno za nesplnění podmínky

Foto © NSK z.s.

V rámci připomínek byl kladen velký důraz na snížení podmínky vstupní výměry pro založení biopásu ze 2 ha na 0,5 ha (§ 21 odst.4 NV č. 75/2015 Sb.). S touto navrhovanou změnou také přímo souvisí zrušení podmínky maximální rozlohy biopásu 20 % z celkové výměry dílu půdního bloku (DPB; § 21 odst. 5 písm. c) NV č. 75/2015 Sb.). Dle obou pravidel vládního nařízení, které platily v roce 2018, musel žadatel obhospodařovat celkově 10 ha zemědělské půdy, aby mohl dobrovolně vstoupit do agroenvironmentálně-klimatického opatření biopásy (Marada 2018). Nyní to vypadá, bude-li navrhovaná změna schválena, že by dotační titul biopásy mohl využít zájemce, který obhospodařuje alespoň 5 ha zemědělské půdy (návrh zvýšení možnosti založení biopásu na max. 40 % rozlohy DPB; Kuna 2018).

Pro zvýšení zájmu o dotační titul biopásy lze dále rovněž uvažovat o nahrazení podmínky „max. 20 % z celkové výměry DPB“ pravidlem, že placená část biopásu bude jen v šíři 6–24 m. Příjemce dotace by tedy mohl založit biopás širší než 24 m a nebyl by za to nikterak sankcionován na dotaci, podobně jako je tomu nyní, kdy v případě porušení této podmínky není dotace v příslušném roce na daný DPB poskytnuta.

V průběhu diskuze vznikly další alternativy, jako je možnost osetí celé plochy DPB s výměrou do 20 ha a naopak u DPB s výměrou nad 20 ha by bylo možné oset max. 20 % z výměry DPB, tzn. DPB ≤ 20 ha = osetí 100 % DPB; DPB ≥ 20 ha = osetí do 20 % DPB. Samozřejmostí je také umožnit přejezd zemědělské techniky minimálně na okrajích biopásu (cca 6 m úsekem). I tuto problematiku řeší v současnosti projednávané změny dotačního titulu, dle kterých by bylo možné biopás přerušit maximální mezerou až 50 m, která by sloužila k vjezdu zemědělských strojů na DPB (Kuna 2018).

Při diskuzi padla i taková připomínka, že výše uvedené podmínky dotačního titulu mohou odradit velké zemědělské podniky od jeho využití (např. kvůli nutnosti osetí pruhů bez možnosti osetí celého bloku) nebo také, že nastavená pravidla automaticky vylučují menší „hráče“. Pro zvýšení biodiverzity zemědělské krajiny, ale i atraktivnosti dotačního titulu biopásy, by v neposlední řadě přispělo zrušení zákazu založení jednoletého krmného biopásu současně s víceletým nektarodárným biopásem v rámci jednoho DPB (§ 21 odst. 3 písm. c) NV č. 75/2015 Sb.) a toto právě povolit.

Z pohledu kultivačních zásahů, jako je založení a zapravení biopásu nebo jeho každoroční seč s odklizením biomasy, se sešlo poměrně velké množství připomínek a návrhů s různými odůvodněními. Za této situace nedošlo v Poradním sboru k jasnému konsensu. Všichni přítomní se ale shodli, že je vždy nutný individuální přístup hospodáře, který zohlední místní podmínky konkrétní oblasti. Závěrem je vhodné připomenout, že využití agroenvironmentálně-klimatického opatření biopásy je zcela dobrovolné a pak závazek trvá 5 let.

Tabulka 1: Celková plocha biopásů a počet úspěšných žadatelů v okresech Olomouc, Prostějov a Přerov za rok 2017
(zdroj: SZIF, RO Olomouc, 2018)

Okres	Počet žadatelů	Celková výměra biopásů v ha
Olomouc	6	108,6
Prostějov	3	28,9
Přerov	4	23,6

Jak je to s biopásy u vás v okolí? Pomohou navržené změny, budou-li schváleny, většímu rozšíření biopásů? Vaše zkušenosti s tímto opatřením AEKO můžete napsat zde do diskuze – pod článkem. Řada lidí hodnotí biopásy kladně. A že nejen biopásy prospívají biodiverzitě zemědělské krajiny, ale i ostatní tituly AEKO, tak to ostatně dokládá dokument MZe, Zdravější krajina, vysílaný ČT. Opravdu nelze biopásy a další vhodná opatření v zemědělské krajině provádět ve větší míře než doposud? Na základě výše uvedeného tabulkového přehledu můžeme konstatovat, že volný prostor pro biopásy jistě lze najít. A to nejen na území uvedených okresů, ale i jinde v ČR. Navržené změny snad mohou mít vliv na širší využití biopásů. Shora zmíněný dokument, nebo např. článek "Agroenvironmentální opatření v České republice" (Zámečník 2018) na podobné, výše uvedené problémy neupozorňují. Naopak příspěvek "Kam by se mohla ubírat agroenvironmentální politika z pohledu ochrany přírody?" připouští mj. potřebu revize stávajících a návrh nových titulů AEKO (Čámská 2018). Věřme, že další vývoj agroenvironmentálně-klimatického opatření biopásy povede k jeho širšímu aplikování.

Literatura

Čámská, K. (2018): Kam by se mohla ubírat agroenvironmentální politika z pohledu ochrany přírody?, časopis Ochrana přírody, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, on-line (http://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/kam-by-se-mohla-ubirat-agroenvironmentalni-politika-z-pohledu-ochrany-prirody/), ověřeno dne 16. 1. 2019.
Kuna, D. (2018): Aktuality pro rok 2019, návrh změn opatření v AEKO, Ministerstvo zemědělství, odbor environmentálních podpor PR, on-line (http://cmszp.cz/content/uploads/2018/11/%C4%8CMSZP-Skalsk%C3%BD-Dv%C5%AFr-5_11_2018.pdf), ověřeno dne 16. 1. 2019.
Marada, P. (2018): Pomůže Ministerstvo zemědělství myslivcům s drobnou zvěří? ZAČNĚME S BIOPÁSY!, myslivost Stráž myslivosti, časopis pro myslivce, kynology, střelce a přátele přírody, ročník 66 (96), číslo 2/2018, vydává Českomoravská myslivecká jednota, z.s., Myslivost, s.r.o., 2018.
Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. On-line (http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_narizeni-vlady-2015-75.html), ověřeno dne 4. 4. 2019.
Zámečník, V. (2018): Agroenvironmentální opatření v České republice, časopis Fórum ochrany přírody, on-line.
(http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/agroenvironmentalni-opatreni-v-ceske-republice), ověřeno dne 16. 1. 2019.