Jiří Andreska o myslivosti a krajině
… Myslivost tvořila od nepaměti součást naší národní a lidové kultury a mělo by tomu být i nadále. Děti stejně jako dospělí by neměli znát zvěř jen z pohádek a z televize. Vlastní zkušenost z volné přírody je pro duševní zdraví společnosti stále nepostradatelná. Proto je třeba především léčit krajinu, zjizvenou od nešťastného roku 1948 k nepoznání. Je nutné na základě dávných zkušeností starých hospodářů obnovit vše, co chránilo ornou půdu, vodní toky, prameniště, les, ptactvo, užitečný hmyz a lovnou zvěř. Na svahy pahorkatin a hor, ohrožených erozí, je třeba vrátit křovinaté a travnaté meze. Musí se vytvořit nové remízy, obnovit zaniklé louky a pastviny, dbát o lepší stav lesů a rybničních okrajů. Naštěstí je v zemi velký přebytek zemědělské půdy a už je možné důsledně pojmenovat a odstranit omyly minulosti. Otevírá se tak prostor pro nezbytnou spolupráci ekologů a myslivců, zemědělců a lesníků. …
Ing. Jiří Andreska, CSc.
Zdroj: Umění a řemesla, čtvrtletník pro kulturu prostředí, 1998 – 39/1 (z článku Několikero zastavení nad kořeny české myslivosti)
*****