Když jsme v roce 2007 chystali celostátní Projekt ČIŘIKÁNÍ, vymezili jsme hloubku a rozsah jeho zaměření definováním tzv. osmi priorit. Každou z těchto priorit jsme v různé míře naplňovali konkrétní prací se zapojením stovky dobrovolných spolupracovníků (zejména monitoring a výzkum) a dalších několika set aktivních sympatizantů. Od listopadu 2014 bude Projekt ČIŘIKÁNÍ dále rozvíjen s pomocí Poradního sboru, který je v době jeho ustanovení tvořen 16 lidmi z řad vědeckých pracovníků, samostatných expertů i zkušených praktiků. V následujícím výčtu a popisu osmi priorit proto uvádíme také procento členů Poradního sboru, kteří se hodlají konkrétní prioritě věnovat.

Foto © Ivan Mikšík

(1) Výzkum agroekosystémů, tradičních i extrémních a okrajových, s cílem komplexně pochopit limitní faktory přežívání koroptví.

Jakákoli pomoc ohroženému druhu živočicha není možná, pokud o něm nemáme dostatek poznatků. Bohaté zkušenosti našich předků jsou dobrým základem, ale pro pomoc koroptvi nestačí, protože zemědělská krajina se výrazně změnila. Nejde přitom jen o úbytek krajinných prvků a s tím související nedostatek potravy, úkrytů a míst pro rozmnožování, ale také o jinou strukturu predátorů vč. velkého vlivu nepůvodních druhů. Proto je výzkum agroekosystémů naprosto zásadní jak pro záchranu české populace koroptve polní, tak pro celkové zvýšení biodiverzity zemědělské krajiny. Prioritou č. 1 se hodlá zabývat 56 % členů Poradního sboru.

(2) Monitoring koroptví populace pro zajištění odborného managementu druhu.

Již od roku 2000 monitorujeme výskyt koroptve polní na území České republiky. Desítky našich terénních spolupracovníků dnes zadávají data do on-line formuláře, z něhož se pak automaticky přepisují do rozsáhlé databáze. Informace, které takto získáváme, podávají ucelený přehled nejen o místech s výskytem koroptve polní a o její početnosti, ale také o jejím způsobu života a reakcích na různé faktory (roční období, potrava, počasí aj.). Prioritou č. 2 se hodlá zabývat 56 % členů Poradního sboru.

(3) Obnova biotopů a šetrného hospodaření na zemědělské půdě.

Veškeré zkušenosti i nové vědecké poznatky zaměřujeme na zlepšování stavu zemědělské krajiny. Naším cílem je snižovat plochy s intenzivním mechanickým i chemickým obhospodařováním a obnovovat biotopy s pestrým rostlinným i živočišným společenstvem. Pomocí oborů krajinné ekologie a krajinného inženýrství tak vytváříme podmínky pro obnovu populací polních ptáků a drobné zvěře. Prioritou č. 3 se hodlá zabývat 69 % členů Poradního sboru.

(4) Posilování divoké populace umělým odchovem, komorováním a aktivní ochranou koroptví.

Současná česká koroptví populace je roztříštěná, nestabilní, na početním minimu (pod 1,3 % historicky doložitelného maxima), a tedy kriticky ohrožená. Záchrana vlajkového druhu Projektu ČIŘIKÁNÍ proto nemůže spočívat pouze ve zlepšování zemědělské krajiny, ale je nutné odchovávat dobře připravené jedince pro vypouštění do volné přírody (tzv. reintrodukce). Zbytková divoká i reintrodukovaná koroptví hejnka se pak neobejdou bez aktivní ochrany před predátory a nesprávnými zemědělskými postupy. Prioritou č. 4 se hodlá zabývat 63 % členů Poradního sboru.

(5) Ovlivňování zemědělské dotační politiky s cílem preferovat šetrnější způsoby obhospodařování kulturní krajiny.

O podobě dnešní zemědělské krajiny rozhodují více dotace, než přirozená poptávka obyvatel po zemědělských produktech. Přitom zemědělské dotace tzv. ekologického charakteru naopak nezřídka stav krajiny nadále zhoršují. Důsledkem toho vymírají ohrožené druhy rostlin a živočichů, klesají zásoby podzemních vod a vznikají bleskové povodně. Chceme se proto zasadit o racionální nastavení podmínek udělování zemědělských dotací, které by zohledňovaly také zájmy mysliveckého hospodaření, ochrany přírody a venkovského obyvatelstva. Prioritou č. 5 se hodlá zabývat 38 % členů Poradního sboru.

(6) Zajištění přenosu zkušeností a poznatků formou mezinárodní spolupráce.

Katastrofální stav zemědělské krajiny a zdecimovaná populace koroptve polní jsou společným problémem mnoha evropských zemí, nejen Česka. Spoluprací se zahraničními partnery proto můžeme docílit významnějších změn jak u nás, tak v celoevropském prostoru. Prioritou č. 6 se hodlá zabývat 44 % členů Poradního sboru.

(7) Aktivní podpora spolupráce a bourání předsudků mezi zájmovými skupinami.

Navzdory optimistickým očekáváním se stav zemědělské krajiny na většině území ČR za posledních 25 let zhoršil. Situaci dlouhodobě neprospívají ani mediální i osobní půtky mezi zájmovými skupinami, které by měly nad přírodou zemědělské krajiny bdít především. Projekt ČIŘIKÁNÍ ovšem již řadu let pomáhá tuto situaci řešit a zdůrazňuje, že myslivcům a ochráncům přírody jde v zásadě o totéž – udržitelné využívání přírodních zdrojů a zdravá zemědělská krajina. Prioritou č. 7 se hodlá zabývat 81 % členů Poradního sboru.

(8) Připomínání tradičních hodnot a významu zdravé kulturní krajiny široké veřejnosti.

Bez široké podpory české veřejnosti a návratu obyvatel k tradičním hodnotám se uzdravování zemědělské krajiny neobejde. Proto poslední priorita je neméně důležitá než všechny předchozí. Prioritou č. 8 se hodlá zabývat 56 % členů Poradního sboru.

Ke smysluplné činnosti Poradního sboru Projektu ČIŘIKÁNÍ je potřeba zapojení našich dosavadních i zcela nových dobrovolných spolupracovníků, jejichž nezištné práce v terénu ale také třeba pomoci s propagací si nesmírně vážíme. Děkujeme za Vaši přízeň!

Petr REJZEK

statutární zástupce projektu