V pátek 5. listopadu 2021 se na Přerovsku konalo již 12. zasedání Poradního sboru, který je národním koordinátorem záchrany a podpory koroptve polní (Perdix perdix) a obnovy jejího biotopu v zemědělské krajině. Sbor se zabývá také celkovým posílením ekologické stability krajiny a zvyšováním její druhové pestrosti (biodiverzity). Propojení teorie a praxe při podpoře ohrožených polních ptáků a drobné zvěře garantuje složení sboru z řad vědeckých pracovníků, samostatných expertů i zkušených praktiků. Poradní sbor klade také důraz na multioborovou spolupráci, kterou zajišťují specialisté na ochranu přírody, environmentální legislativu, dotační politiku, agroenvironmentální opatření, krajinnou ekologii a krajinné inženýrství, ornitologii, myslivost, sokolnictví, zemědělství i sadařství nebo třeba specialisté na záchranné chovy hrabavých ptáků. V současné době je v Poradním sboru celkem 29 členů a 3 externí konzultanti. Důležitá je také účast hostů - aktivních podporovatelů koroptve polní a obnovovatelů zemědělské krajiny.

Setkání začalo exkurzí okolo Beňova, kde jsme mohli posoudit stav a vývoj typické zemědělské krajiny na Hané. Navštívili jsme také ovčí pastvinu a nový remíz se skupinami keřů, který byl navržen v rámci projektu "Zvýšení biologické diverzity zemědělské krajiny ve vybraných lokalitách Přerovska" (více ZDE). Založili jej a udržují místní občané. A zcela nakonec jsme navštívili i lokalitu, kde se letos v Beňově vypouštěli koroptve. Průvodcem na exkurzi byl pan Stanislav Mudra.

Členové a hosté Poradního sboru se následně přemístili do Horní Moštěnice. V lokalitě Štulbach jsme si prohlédli zdařilou revitalizaci říční krajiny a tamtéž, na místě bývalého mlýna Štulbach, nyní soukromého minipivovaru, proběhlo velké pracovní jednání nad všemi dlouhodobými úkoly i aktuálními problémy kolem záchrany a podpory koroptve polní, která je vlajkovým druhem české zemědělské krajiny. Jednání bylo bohaté na zajímavé diskuse se spoustou informací a zkušeností účastníků, které významně pomůžou k dalšímu rozvoji celého Projektu ČIŘIKÁNÍ. Petr Rejzek poreferoval o hlavních aktivitách, jako je monitoring koroptve, výzkum agroekosystémů a celostátní záchranný program Adoptuj koroptev. Představil také řadu ponaučení z experimentálně zakládaného biokoridoru v lokalitě Přerov-Hvězdárna (více ZDE) - a zase účastníci přispěli se spoustou rad a zkušeností odjinud. Poprvé byly představeny plánované aktivity při příležitosti oslav 20 let od založení organizace NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s., které zahrnují třeba výsadby stromů a vydání letáku pro podporu biodiverzity. Program jednání sboru dále zpestřila Ivana Doleželová svým příspěvkem o významu ovocných stromů v biodiverzitě krajiny, a navíc k tomuto tématu přichystala celou řadou odborných publikací. Přednáškový blok pak završil Pavel Reich, expert na divokou přírodu, který nás pomocí lebek a dalších exponátů seznámil s životem velkých šelem, vybraných sov a dravých ptáků. Také účastníci reagovali spoustou zajímavých zkušeností a poznatků z našich hor. Dostalo se i na problematiku ochrany tetřeva hlušce (více o něm ZDE). Přítomným členům Poradního sboru Projektu ČIŘIKÁNÍ byly nakonec předány koroptví odznaky, jako symbolické poděkování za dosavadní spolupráci.

K AKTUÁLNÍ PROBLEMATICE OCHRANY KOROPTVE POLNÍ

Tam, kde se populace zvedla, by měl být na základě výjimky z ochranných podmínek koroptve (zákon 114/1992 Sb.) umožněn odchyt jedinců z volné přírody a jejich přesun do lokalit, které jsou z hlediska stavu krajiny a aktivit myslivců připraveny na jejich přijetí pro posílení místních populací, a to zejména z důvodu odvrácení genetických rizik a podpoření silných divokých hejnek, která lépe přežívají kritické zimní období. Více podporována musí být ze strany krajských úřadů také záchrana snůšek před polními a lučními pracemi. Přehnané zatížení chovatelů a myslivců administrativními povinnostmi a způsobování zbytečného úhynu mladých koroptví při povinném označování, je v případě jedinců určených k vypouštění do volné přírody nesmyslné a vůči ptákům kruté. Vždyť naše české úřady mají mnohem větší nároky a více komplikují návrat koroptve do přírody než jiné země Evropské unie. Dále byla diskutována problematika tvorby nových biotopů vhodných pro koroptve nebo potřeba lepšího financování Projektu ČIŘIKÁNÍ. Ostatně, s tím může pomoci každý čtenář tohoto článku. Děkujeme! ► DÁRCOVSKÝ FORMULÁŘ

Mediální partnery v zastoupení časopisů Myslivost, Ochrana přírody a Naše příroda představil Petr Rejzek. Několik čísel těchto časopisů bylo se zájmem zcela rozebráno. Prostory pomohly tematicky vyplnit také osvětové materiály Projektu ČIŘIKÁNÍ a kampaně Adoptuj koroptev. Účastníci si převzali koroptví letáky a samolepky, aby tak pomohli s jejich dalším šířením. Toto pracovní jednání Poradního sboru by se nemohlo uskutečnit bez organizační práce spolku NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s., který je nositelem Projektu ČIŘIKÁNÍ. Zvláštní poděkování patří těmto lidem a subjektům: Stanislav Mudra, Pavel Reich, Spolek FOREST a minipivovar Štulbach.

NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.

realizační tým Projektu ČIŘIKÁNÍ