Mezi 16 druhů polních ptáků, které sledujeme při výzkumu agroekosystémů, patří také čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Je to nápadný druh bahňáka, kterého můžeme ještě poměrně často vídat na polích. Ačkoli ztratil většinu svých původních mokřadních biotopů, poměrně dobře se adaptoval na život v zemědělských kulturách. Zde ho ohrožují dva hlavní faktory - intenzivní zemědělství (časté agrotechnické zásahy) a predace, v níž hlavní roli sehrávají vrány, krkavci a moták pochop. Pozorovat lze třeba i promyšlený lov dvou samic pochopa, kdy jedna odláká dospělé čejky od jejich kolonie, zatímco druhá sebere mládě z nechráněného hnízda.

Čejka chocholatá © Rostislav Stach

Predaci ale ještě více zhoršilo označování hnízd tyčemi, podle kterých je mají traktoristé objíždět. Toto značení souvisí s dotačním programem "čejka" (více zde). K významným predátorům čejky se tak přiřadilo prase divoké. Zdokumentovali jsme na Přerovsku, že divočáci najisto obchází právě tyče a žerou vajíčka, případně mláďata. Takový postup, kdy je upozorněno na hnízda, proto vede ke snižování počtu čejek v dané lokalitě. Samozřejmě, že při masivním značení hnízd to může mít odraz na celou českou čejčí populaci. Proto se ukazuje, že v tomto případě je cílená druhová ochrana čejky možná trochu nepromyšlená, neúčinná a drahá. Vhodnější, a to nejen pro čejku, by byl odklon od energetických plodin náročných na chemické ošetřování (řepka a kukuřice) a rozčlenění velkých polí na pruhy různých plodin. Ostatně výrazné zmenšení půdních bloků potřebuje nejen biodiverzita, ale i ochrana obyvatel před suchem a povodněmi.

Hnízda čejky predovaná po značení prasetem divokým © NSK

V souvislosti s čejkou je potřeba také připomenout podporu motáka pochopa (ochrana hnízd rovněž na polích), kdy je paradoxně posilována populace jednoho z jejích hlavních predátorů. Mnozí myslivci pak kvůli podpoře mizející drobné zvěře žádají právě odstřel pochopů. V rámci Projektu ČIŘIKÁNÍ se na ochranu polních ptáků díváme v souvislostech, a tak se musíme ptát, proč se stejná druhová péče ze strany státu nevěnuje mizející koroptvi polní? Po tom nevolají už jen myslivci, ale i široká veřejnost. Ostatně jsme na to nedávno poukazovali (více ZDE).

Petr REJZEK

autor je biolog a ekolog