Drop velký na výzkumných plochách
Drop velký (Otis tarda)
Je to jako setkání s malým pštrosem. Samec váží až 17 kg (jiné zdroje udávají až 22 kg), samice kolem 5 kg (max. 8 kg). Pštrosí vzhled metr vysokého ptáka se zavalitým tělem, dlouhým krkem a silnýma nohama ovšem nemá nic společného s jeho výbornými letovými schopnostmi. Přelétá i na větší vzdálenosti a jedná se o nejtěžšího létajícího ptáka Evropy – s rozpětím křídel až 2,7 metru. Drop je obyvatel rovinatých původních stepí a kulturních bezlesí (zemědělské krajiny). Je to polygamní a promiskuitní druh. Hnízdí do nadmořské výšky 300 m, hnízdo je na zemi (často v porostech vojtěšky nebo ozimé pšenice) a většinou jsou v něm 2–3 vejce. Samci v době jarního toku předvádějí na tokaništích impozantní tance, kdy vystavením spodních bílých per působí dojmem velké opeřené koule. Hlavní potravou dropů jsou části rostlin, v době hnízdění obohacenou o živočišnou složku (hmyz a drobní obratlovci).
Drop velký - samec (foto © Jiří Bohdal)
Výskyt ve světě a výskyt v ČR
Nejbližší životaschopná populace dropa velkého o síle několika desítek jedinců se nachází v Dolním Rakousku na historickém území zvaném Weinviertel (česky “Vinná čtvrť"). Malá populace přežívá také na slovenském Žitném ostrově, relativně lépe jsou na tom populace v Maďarsku a na Ukrajině, v rámci Evropy žije nejvíce dropů ve Španělsku. Drop velký se však vyskystuje také v Asii. Početně významná je jeho ruská populace.
Česká republika: Malá znojemská populace sledovaná ve 20. století již zanikla a jen v některých letech je možno pozorovat jednotlivce nebo menší skupinky dropů zpravidla na polích východně od Znojma. Tady mezi obcemi Hodonice, Borotice, Božice, Velký Karlov a Valtrovice bylo také hlavní tokaniště, přičemž slípky pak hnízdívaly v okolí. Zde bylo rovněž pravidelné zimoviště. Hlavním důvodem vymizení dropa z jižní Moravy je intenzivní zemědělství a nevhodná struktura a druh polních kultur. V lokalitě u Znojma rozpad populace navíc urychlil provoz nově zřízeného zemědělského letiště a přelety vojenských vrtulníků v 80. letech 20. století.
Letící drop velký (foto © Jiří Bohdal)
Ochrana polních ptáků
V rámci Projektu ČIŘIKÁNÍ se zaměřujeme na zlepšení stavu kulturní krajiny, mysliveckou péči a vhodné zemědělské postupy s cílem vytvořit podmínky pro záchranu populace koroptve polní (Perdix perdix) a dalších ohrožených polních ptáků. V kraji kolem Znojma a pod Pálavou tak mohou vzniknout podmínky vhodné i pro dropa velkého. Je však žádoucí, co se týče aktivní ochrany a podpory polních ptáků, vycházet z vědeckých výsledků a odborných zkušeností získávaných po celém území ČR, ale i v sousedním zahraničí.
Oblast výzkumu “Březí-Ottenthal”
Od roku 2013 probíhá na území ČR rozsáhlý výzkumný projekt – Výzkum agroekosystémů. Hned v prvním ročníku se podařilo zapojit silnou skupinu ornitologů, která pracuje na 19 výzkumných lokalitách v 9 krajích. Nejvíce lokalit se nachází v Jihomoravském kraji (6), přičemž nejjižněji položená lokalita “Březí-Ottenthal” leží při státní hranici s Rakouskem. A právě tady, konkrétně na rakouské straně, kde setrvalo drobné polní hospodaření, jsou ideální podmínky pro dropa. Náš odhad potvrdily zprávy o pozorování dropa v blízkém okolí v roce 2013 (sdělení místního zemědělce). Kolem obce Ottenthal je polní hospodaření provozované povětšinou přímo majiteli půdy na malých výměrách. Polní práce jsou z větší části vykonávané lehčími zemědělskými stroji a také ručně, čemuž v sezóně odpovídá každodenní přítomnost pracujích lidí s ručním nářadím. I přes přítomnost lidí a kolem nich hopsajících zajíců a zobajících bažantů je ve zdejší krajině klid. Pestrou mozaiku políček slunečnice, kukuřice, řepky, dýní, obilí a vojtěšky ještě více oživují všudypřítomní konipasové luční (Motacilla flava) a čejky chocholaté (Vanellus vanellus).
Výzkumná lokalita "Březí-Ottenthal" (mapa © Mapy.cz)
Budoucnost českého dropa
Pestrá zemědělská krajina Weinviertelu, v níž člověk-zemědělec žije v přátelském a prospěšném vztahu s dropem, je pro nás téměř idylickým obrazem. A právě to, kam se bude ubírat zemědělství v ČR, určí reálnost znovuobnovení a úspěšného přežívání dropí populace na jižní Moravě. Je jasné, že víc dobré práce v zemědělské krajině než čekání na “zázračnou” zemědělskou politiku EU udělá obnova hospodaření na malých výměrách půdy a tedy návrat venkovského obyvatelstva k základní obživě – k zemědělství. Kdo chce skutečně pomoci přírodě zemědělské krajiny, sám bere do ruky motyku a kosu tak, jak to dělají mnozí spolupracovníci Projektu ČIŘIKÁNÍ povětšinou z řad ochránců přírody, myslivců a zemědělců.
Drobné polní hospodaření v rakouském Weinviertelu (mapa © Mapy.cz)
Přijměte naši nabídku spolupracovat na Projektu ČIŘIKÁNÍ. Hledáme milovníky a ochránce přírody, amatérské i profesionální ornitology. Nezáleží přitom, jste-li myslivec, zemědělec nebo třeba administrativní pracovník. Spolupráce je otevřena všem, a to bez předsudků. Více o možnostech spolupráce si můžete přečíst zde.
Literatura
Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001 – 2003 (K. Šťastný, V. Bejček, K. Hudec, 2006)
Atlas ptáků České a Slovenské republiky (J. Dungel, K. Hudec, 2001)
Drop velký – letitý problém české ochrany přírody (V. Škorpíková, čas. Ochrana přírody 5/2008)
Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu (K. Mullarney, L. Svensson, D. Zetterström, P. J. Grant, 1999, překlad 2004)
Ptáci Znojemska (L. Fiala, J. Klejdus, H. Vymazalová)
Další zdroje
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/
Petr REJZEK
statutární zástupce projektu
