Víme, že zemědělství, to intenzivní, které neudržuje v půdě dostatek organické hmoty a naopak do ní o to více přidává chemické prostředky na ochranu a výživu rostlin, zcela decimuje přirozené rostlinstvo a živočišstvo. Na polích pak nejsou vhodné podmínky pro život a prostředí se mění v poušť (od slova pustý, opuštěný). Jen málo organismů dokáže v takovém prostředí přežívat. A je taky otázka, jak dlouho - vzhledem k těžkým kovům a reziduím pesticidů s kumulativním účinkem poškozujícím i genetickou informaci. Taková krajina je nejen pustá, ale sama o sobě nebezpečná člověku, a je riziková i plodinami, které se v ní pěstují. Proto je naše motto: "Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme.". Osud krajiny, člověka a koroptve totiž nelze od sebe oddělit.

Stále hojný skřivan polní © Zdeněk Tunka

Při letošním ročníku výzkumu agroekosystémů se nám opět potvrdilo, jak špatně spravujeme krajinu a zvláště jak zcela nedostatečná je druhová ochrana koroptve polní (Perdix perdix). Častěji z médií slýcháme o nutnosti ochrany skřivanů. Ano, ale těch jsou v intenzivně využívané zemědělské krajině doslova mraky. Naproti tomu na velkých lánech už nejsou koroptve, nebo jen zbytková hejnka někde na okrajích poblíž skromných keřových remízků. Ovšem predátoři koroptve převyšují násobně jejich počet. Zvláště krkavec velký a moták pochop jsou všudypřítomní.

Postupně mizející koroptev polní © Zdeněk Tunka

V agroekosystémech tak není přírodní rovnováha mezi živými organismy navzájem a jejich prostředím. Krajina nemá dostatečnou ekologickou stabilitu a ve výsledku za nepřítomností koroptve - bioindikátorem zdravé zemědělské krajiny - přichází i problémy se suchem či lokálními povodněmi. Proto bedlivě sledujeme stav společenstva polních ptáků v rámci výzkumu agroekosystémů. Ostatně další výsledky z výzkumu 2017-2018 zveřejníme v rubrice VÝZKUM. Pokud o ně nechcete přijít, odebírejte NOVINKY.

Petr REJZEK

autor je biolog a ekolog