V letech 2009–2010 jsme na 5 modelových lokalitách střední a jižní Moravy provedli ve 2 hnízdních sezónách celkem 20 ornitologických a krajinářsko-ekologických průzkumů, které slouží jako základní zdroj dat pro následující vědecké analýzy.

V předchozích příspěvcích jsme představili jednotlivé zájmové lokality, seznamy sledovaných druhů polních ptáků a skupinu dravců a krkavcovitých. Také jste měli možnost získat základní přehled o výsledcích. Teď se na výsledky podíváme z dalších úhlů pohledu.

 
Obrázek 1: Početnost jednotlivých druhů polních ptáků, dravců a krkavcovitých.
Data byla zpracována v programu R (www.r-project.org)

Polní specialisté

16 vybraných druhů polních ptáků ke svému životu vyhledává hlavně prostředí zemědělsky obhospodařovaných stanovišť a k nim přidružených biotopů. A v rámci této skupiny ještě rozlišujeme 12 druhů, které jsou prakticky po celý svůj životní cyklus úzce vázány na tyto agroekosystémy. Tuto užší skupinu nazýváme v rámci Projektu ČIŘIKÁNÍ "polními specialisty". Cílem je získat citlivější bioindikační skupinu druhů polních ptáků, která nám může pomoci poukázat na kvalitativní rozdíly mezi sledovanými lokalitami.

Polní specialisté: *bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), *bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), čejka chocholatá (Vanellus vanellus), *chocholouš obecný (Galerida cristata), *konipas luční (Motacilla flava), *koroptev polní (Perdix perdix), *křepelka polní (Coturnix coturnix), skřivan polní (Alauda arvensis), *strnad luční (Emberiza calandra), strnad obecný  (Emberiza citrinella), *ťuhýk obecný (Lanius collurio), *ťuhýk šedý (Lanius excubitor).
*) Zvláště chráněné druhy ptáků podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění.

Počet druhů polních specialistů nám neodhaluje žádné výrazné rozdíly mezi jednotlivými zájmovými lokalitami (Obrázek 2). Prakticky tento pohled odpovídá podobnému grafu (viz předchozí příspěvek), kde je zobrazen celkový počet všech sledovaných druhů polních ptáků. Z 12 druhů polních specialistů jich bylo na každé lokalitě zaznamenáno 3–5, což může signalizovat spíše větší narušenost a nižší kvalitu každého z agroekosystémů. Na druhou stranu je málo pravděpodobné, že bychom i za ideálních podmínek mohli na jedné lokalitě nalézt všechny námi sledované druhy. Za ukazatel stabilnějšího agroekosystému lze považovat výskyt 8–10 sledovaných druhů polních specialistů na jedné lokalitě.

Obrázek 2: Počet druhů polních specialistů v zájmových lokalitách.
Data byla zpracována v programu R (www.r-project.org)

Počet jedinců polních specialistů vykazuje podobné rozdíly jako je tomu u celkového počtu jedinců všech druhů sledovaných polních ptáků (viz graf z předchozího příspěvku). A to výrazně vyšší počet jedinců v lokalitě Grygov (Obrázek 3). Z tohoto pohledu se zdá, že Grygov může nabízet úživnější biotopy než jsou v ostatních lokalitách. Ale je třeba mít na paměti, že velkou část početnosti jedinců v každé lokalitě lze vysvětlit výskytem jediného druhu polního specialisty, a tím je skřivan polní (Obrázek 1).

Obrázek 3: Počet jedinců polních specialistů v zájmových lokalitách.
Data byla zpracována v programu R (www.r-project.org)

Dílčí plošky v pásmu podél transektů

Dalším krokem analýzy je kvantifikace prostorových rozdílů mezi lokalitami. Tím základním parametrem je plocha dílčích plošek, na které je rozčleněno pásmo podél průzkumných transektů. Do analýzy byly zahrnuty všechny dílčí plošky v pásmu 500 m od linie průzkumných transektů, tzn. celková šířka pásma byla 1000 m (Obrázek 4). Dílčí ploškou se rozumí část povrchu zemského, který má jednotný vegetační pokryv a je ohraničen komunikací, vodním tokem, mezí, stromořadím, hranicí s jiným vegetačním pokryvem.

Obrázek 4: Dílčí plošky v pásmu 500 m okolo průzkumných transektů.
Zpracováno v aplikaci Janitor 2.6.4, zdroj podkladových map CENIA Web Services.

Analýza založená na vztahu průměrné plochy dílčích plošek v dané lokalitě a počtu druhů, resp. počtu jedinců, sledovaných skupin ptáků zvýrazňuje fakt, že v případě našich lokalit nám proměnná počtu druhů o rozdílnosti lokalit mnoho neřekne (Obrázek 5). Naopak počet jedinců v našich zájmových lokalitách roste s rostoucí průměrnou plochou dílčích plošek (Obrázek 6).

Nutno ale dodat, že většina zmíněného růstu padá na vrub lokality Grygov, kde je za jednu dílčí plošku považován celý les Království. Tato vychýlená hodnota zvýšila průměrnou plochu dílčích plošek. Z tohoto důvodu nemusí být tento vztah natolik výrazný, jak se na první pohled zdá. Do budoucna bude jistě zajímavé sledovat vztah těchto proměnných (počet druhů x průměrná plocha plošek, počet jedinců x průměrná plocha plošek) a konfrontovat jej s podobnými analýzami, které zahrnují charakteristiky společenstva polních ptáků a parametry krajinné struktury.

Obrázek 5: Vztah počtu druhů a průměrné plochy dílčích plošek.
Data byla zpracována v programu R (www.r-project.org)  

Obrázek 6: Vztah počtu jedinců a průměrné plochy dílčích plošek.
Data byla zpracována v programu R (www.r-project.org)  

Výsledky je třeba brát jako srovnávací bod při analýze výzkumů na dalších lokalitách v České republice. Čím větší datový soubor budeme mít k dispozici, tím větší vypovídací hodnotu budou mít jeho analýzy. Výsledky pilotního výzkumu agroekosystémů 2009–2010 mají tři základní přínosy:
1. ověření správného nastavení metodiky,
2. vytyčení vědecké práce se získanými daty (jaké analýzy provádět),
3. základní zdroj dat pro srovnávání v dalším výzkumu agroekosystémů.

Další výzkum agroekosystémů na celé řadě lokalit v ČR, do kterého se můžete zapojit také vy, je pak důležitý pro lepší poznání vztahu mezi polními ptáky a stavem agroekosystému, na němž jsou existenčně závislí. Na základě přesnějších poznatků budeme schopni lépe nastavit praktickou ochranu ptačích druhů, a to zejména v podobě zakládání krajinných prvků a v úpravě zemědělského hospodaření.

Michal ZEDEK
odborný zástupce projektu