"Mit der Landwirtschaft kam das Rebhuhn"

"Se zemědělstvím přišla koroptev" je hlavní motto projektu "Rebhuhnschutzprojekt", tedy projekt zaměřený na ochranu koroptve polní, který probíhal v letech 2010–2015 v Durynsku. Cílovými druhy jsou mimo koroptev také strnad luční, čejka chocholatá a křeček polní. Nositelem projektu je spolek "Stiftung Lebensraum Thüringen e.V." (Nadace životního prostoru v Durynsku). Předmětem výzkumu jsou možnosti obohacení zemědělského hospodaření o různorodé osevní postupy a agrotechnická opatření s cílem zvýšit pestrost zemědělské krajiny a nabídnout více možností k úkrytu, hnízdění a získávání potravy cílovým druhům.

Jiným podobně zaměřeným projektem je "Bodenbrüterprojekt", který probíhal v letech 2009–2013 v Sasku. Cílovými druhy jsou koroptev polní, čejka chocholatá a skřivan polní. Nositelem projektu je spolek spravující ornitologickou záchrannou stanici v obci Neschwitz (Förderverein Sächsische Vogelschutzwarte Neschwitz e.V.). Zadavatelem projektu je saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii (Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie).

Zmíněné projekty probíhaly nezávisle na sobě. Navzdory tomu svorně kladou důraz a svou pozornost na promítnutí stávajících i nových opatření na podporu biodiverzity v zemědělské v krajině do současných technologických postupů v zemědělském hospodaření.

Sasko a Durynsko jsou země bývalého Východního bloku. Dopad na celkovou podobu zemědělské krajiny to mělo podobný jako v České republice. I v Sasku a Durynsku si uvědomují důležitost zdravé zemědělské krajiny a odborně zaměřené spolky ve spolupráci se státní správou se snaží přicházet s možnostmi, které budou přijatelné také pro zemědělce. 

Opatření na orné půdě "Lebensraumparzelle" © Rebhuhnschutzprojekt

Rebhuhnschutzprojekt

Výskyt cílových druhů projektu zároveň slouží jako pomocné kritérium v dotačním programu pro kulturní krajinu v Durynsku (Kulturlandschaftsprogramm, KULAP), v rámci kterého jsou v celé spolkové zemi uváděny do praxe různá opatření na podporu biodiverzity zemědělské krajiny.

Cílem projektu bylo (1) zmapování a zhodnocení stávajících opatření dotačního programu KULAP v zájmovém území a (2) otestování nových opatření navržených v rámci projektu "Rebhuhnschutzprojekt". Mezi opatření programu KULAP patří např. úhor, květnatý pás, tzv. pásy pro plevel bez použití pesticidů, opatření na způsob potravních políček nebo extenzivně obhospodařované trvalé travní porosty. V rámci řešeného projektu byly zkoušeny nové osevní směsi pro květnaté pásy, osev meziplodiny a stěžejní opatření projektu s názvem "Lebensraumparzelle" (pozemek pro život).
 

Lebensraumparzelle

Jedná se o díl půdního bloku s rozměry 222 x 270 m (6 ha) obhospodařovaného v pásech o šířce 6 m a 36 m. Víceleté květnaté pásy měly šířku 6 m (červené "Blühstreifen" na obrázku níže). Části pozemku pro pěstování kulturních plodin měly šířku 36 m (vojtěška, pšenice, ječmen, řepa, hrách). V průběhu tří vegetačních období se na pozemcích tyto plodiny střídaly, viz níže na obrázku. Osevních směsí pro květnaté pásy bylo několik. Pro představu uvedu složení květnatého pásu pro koroptev: 5 druhů jetele, pohanka, slunečnice, kapusta, svazenka, hořčice.

Opatření na orné půdě "Lebensraumparzelle" © Rebhuhnschutzprojekt

Myslivecká opatření

I když se jednalo o projekt zaměřený na ochranu koroptve polní, nebyla aktivní podpora místní populace koroptve polní předmětem řešeného projektu. Ten se zaměřoval čistě na její životní prostředí – zemědělskou krajinu. Přesto se místní myslivci v průběhu projektu chopili iniciativy. Přikrmovali koroptve a tlumili predátory. Dle jejich zkušeností se má soustředit přikrmování do období "hladové mezery" (únor až březen) a období vodění kuřat (červen až červenec). A kontrola predace má být nejintenzivnější v období líhnutí kuřat (červen až červenec). Myslivci nevypouštěli jedince koroptve polní do honitby.
 

ZÁVĚR

Hlavním záměrem bylo (1) zmapovat a podpořit další změny v zemědělské krajině a (2) zlepšit spolupráci všech zájmových skupin, které nějak ovlivňují zemědělskou krajinu a jsou v ní aktivní, tzn. zemědělci, myslivci, ochránci přírody, místní občanské spolky, státní správa a samospráva.

Pro úspěšné zařazení různých opatření na podporu životního prostředí do zemědělského hospodaření je nezbytné využití kontaktů, aktivní komunikace a intenzivní vyjednávání se zemědělci. Hledáme zemědělce, kteří jsou otevření změně ve svém zemědělském hospodaření. Je nezbytné již od začátku vést ke spolupráci všechny zájmové skupiny. Při vyjednávání je důležité brát ohled na ekonomickou únosnost a omezení technologických postupů zemědělce tak, aby pro něj byla navrhovaná opatření přijatelná a tím také dlouhodobě udržitelná.

Výsledky podobných projektů, další rozvoj agroenvironmentálních opatření, rozvoj myšlenky parcel pro život a neustávající jednání se zemědělským provozem o možnostech greeningu, by mohly vést k vytvoření návrhu nových dotačních programů v zemědělství cílených na životní prostředí (biodiverzitu).
 

Přečtěte si také o biopásech

Biopásy pohledem Poradního sboru Projektu ČIŘIKÁNÍ
Budou biopásy pro koroptve?

Michal ZEDEK
odborný zástupce projektu