Rádi procházíte krajinou a krásně si přitom odpočinete od každodenních starostí? Nebo do krajiny vyrážíte aktivně jako sportovec? Ať už jsou vaše cesty krajinou poháněny čímkoli, zkuste ji občas vnímat trochu jinak. Věnujte jí chvilku vašeho času a zastavte se. Co vidíte? A jak se vám ten pohled líbí? 
 

© NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.
 

Jistě ve svém okolí objevíte různé skupiny dřevin, které naši typickou kulturní krajinu utvářejí. A určitě je zvládnete i pojmenovat. Jedním z nejhojněji se vyskytujících krajinných prvků jsou právě remízy a remízky. Co všechno o nich víte? 
 

© NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.
 

Ať už remízek roste kdekoli ve vašem okolí, jedná se patrně o kousek krajiny, kterou člověk neuměl, nedokázal nebo nechtěl využít. Často byly ponechány bez péče a jsou tak drobnou ukázkou divoké přírody v oceánu 'užitečné a využité' půdy. Ovšem dříve sousedily remízy a meze (více o nich tady) prakticky vedle každého pole, neboť se osvědčily jako hraniční linie majetků, pásy zasakující dešťové srážky nebo mírnily poryvy větru. Jsou svědky vývoje naší kulturní krajiny, pamatují si kolektivizaci a rádi vzpomínají na krajinu před ní. 
 

© NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.
 

Co se týče tvaru, remízek má zpravidla liniový charakter. Délka je hlavním parametrem, zatímco jeho šíře je obvykle limitována okolními pozemky. Remízy se tak stávají útočištěm života uprostřed nehostinných vyhnojených a splavených polí. Výškově remízy nijak nevynikají, neboť velké stromy v nich často zastiňují sousední pole, a tak jsou u zemědělců v nelibosti a vysekávány. Proto jsou to nejčastěji křoviny. Nebo stromky vícekmenné, a tak s keři lehce splývají.

Pokud se ptáte, jaké konkrétní zástupce v nich najdeme, tak mezi typicky remízkové patří druhy trnité jako jsou růže šípková, hloh, trnka a ostatní běžně zastoupené keře jako bez černý, svída krvavá, ptačí zob, kalina, brslen. Právě trnité, málo přístupné křoviny poskytují kvalitní úkryt koroptvím rodinkám a slouží jako ochrana před predátory i třeba deštivým počasím. Ze stromů v remízcích nejčastěji potkávám třešeň, i když si tam jasně umím představit i břízu, javory a jiné. Bylinný podrost uvnitř remízku nebývá kvůli zastínění dřevinami bohatý, zato po jeho okrajích ano. Najdeme tu růst trávy jako jílek, kostřava, lipnice či třtina, z bylin pak záleží na typu stanoviště. U běžného remízku (rozuměj: průměrný úhrn srážek, mírný sklon, půdní podmínky dobré) skoro vždy objevíte jitrocel, jestřábník, třezalku nebo svízel. Jestliže dřeviny koroptvím slouží jako kryt, pak byliny poskytují část potravy. Sbírají semena travin a bylin, některé plody, pupeny anebo mladé lístky. 
 

© NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.

A tak jak remízek už léta slouží koroptvím, existují i desítky (či stovky?) dalších živočichů, jejichž vazby souvisí s tímto krajinným prvkem. Proto jej neopomíjejme, jedná se sice o nevelký, ale plnohodnotný ekosystém. V měřítku celé naší krajiny pak hraje roli základního stavebního prvku. 

Je vám remízek zase o kousek blíž? Tak až příště budete některý ve vašem okolí míjet, uvědomte si, kolik života díky němu může fungovat. 

Zuzana Zajícová
odborný zástupce projektu
 

ZDROJE INFORMACÍ

Krajinná ekologie, výukový materiál. Kapitola Zemědělská krajina. Ústav aplikované a krajinné ekologie, Medelova univerzita v Brně. Dostupné z WWW:
[http://www.uake.cz/vyukove_materialy/frvs1269/kapitola6.html#likvidace_
rozptylene_zelene]

Remízek, osvětový materiál. Dostupné z WWW:
[http://rodinnezahrady.cz/pz/remizek/]
[http://rodinnezahrady.cz/pz/remizek-ii-praxe/]
[http://rodinnezahrady.cz/pz/remizek-realizace/]

Sekera Jiří. 1956. Chov koroptví. Státní Zemědělské nakladatelství, Praha.